Ředitelé českých záchranných služeb ve čtvrtek upozornili veřejným prohlášením na to, že někteří z nich začínají porušovat zákony. Nový zákoník práce totiž nařizuje, aby lékaři sloužili maximálně 400 hodin přesčasů ročně; tento limit ale některé záchranky už vyčerpaly. Ministr Julínek jim slíbil, že se pokusí dosáhnout změn legislativy. I k tomu však dojde nejdříve koncem roku.
Už při schvalování nového zákoníku práce zdravotníci upozorňovali, že mohou nastat problémy lékařů sloužících pohotovosti. Na záchrance je to zvláště akutní, protože obvyklý počet přesčasových hodin lékařů, kteří tu pracují, se pohybuje mezi 1500 až 2000 ročně.
Dodržení zákona? Regulérní terorismus
Problém s přesčasovými hodinami přitom podle předsedy Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR Roberta Zelenáka nemá legální řešení: „Já osobně si myslím, že bychom měli přiznat, že lékařská záchranná služba vždycky stála na přesčasech, a letos je situace úplně stejná jako v roce 2006, 2005 a tak dále.“
Možností, jak „kamuflovat“ přesčasovou práci lékařů kvůli novému zákoníku, se nabízí několik. Uzavírání dohod o pracovní činnosti, o kterém se spekulovalo, je však také porušením zákoníku práce. "Je možné třeba v nemocnicích, kde je v noci náplň práce trochu jiná než ve dne; u záchranky se ale pracuje pořád stejně," vysvětluje Zelenák.
Pokud by si záchranky najaly externí firmu, která by doplňovala jejich služby, podle Zelenáka „by to jen přehrálo problém na někoho jiného,“ a navíc by záchranky měly tuto službu poskytovat vlastními silami. Poslední variantou je zaměstnávání lékařů jako osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). „To je ale klasický švarcsystém, a navíc tu vznikají problémy s majetkem – soukromému lékaři bychom třeba půjčovali naši sanitku.“
„Jediným řešením je změna legislativy,“ souhlasí ředitel plzeňské záchranky Ivo Rada. „Pokud bychom zákony dodržovali, spáchali bychom regulérní teroristický čin,“ popisuje možné dopady Zelenák. „Odhadujeme, že pokud by záchranka přestala jezdit, stálo by to jen ve Středočeském kraji tisíc životů ročně. Tak úspěšný ještě žádný terorista nebyl.“
Záchranáři nejsou
Kromě zákoníku práce přitom záchranné služby omezují i další zákony, které stanovují, že se sanitkou mohou jezdit jen lékaři s aprobací v pohotovostní medicíně.
Po tom, aby mohli na záchrance sloužit i jiní lékaři, volá především Česká lékařská komora, která je spokojena i se stávající úpravou zákoníku práce. „Vy byste taky nechtěla, aby vás ošetřoval unavený lékař,“ tvrdí prezident komory Milan Kubek a dodává: „Snížení počtu přesčasů by pochopitelně mělo vykrýt zvýšení mezd. Lékařů ale každopádně musí přibýt.“
„Podle lékařské komory by se sanitkou mohli jezdit i stomatologové a farmaceuti,“ komentuje Kubkovy představy Robert Zelenák. „Urgentní medicína je základní obor. Člověk, který má tuto práci vykonávat, musí být nejen dobrý lékař, ale musí mít také fyzické a psychické předpoklady.“
Lékaři-záchranáři však nejsou. „Dáváme inzeráty, informujeme úřady práce a tak dále, ale nikdo se nám nehlásí,“ popisuje zkušenosti Zelenák. „Pokud by mohli se záchrankou jezdit i lékaři příbuzných specializací, naši situaci by to ulehčilo,“ připouští ale Ivo Rada.
Novela možná koncem roku
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek ředitelům záchranek slíbil, že co nejdříve připraví novely zákonů, které by jejich problémy řešily. Nutná je především novela zákona o zdravotnické záchranné službě, s níž by mohla být spojena i změna zákoníku práce.
„Ministr Julínek několika ředitelům osobně volal. Slíbil nám další jednání, kterých by se měl účastnit i ministr práce Nečas,“ popisuje perspektivu Ivo Rada. Pokud vše půjde hladce, mohl by zákon být schválen na konci roku.
A do té doby? „Budeme dělat, co můžeme, ale už nechceme lhát,“ říká Zelenák. Stávající lékaři zaměření na urgentní medicínu tedy nejspíš "nadměrné" přesčasy odslouží. „Naši lékaři ale chtějí pracovat. A nejen proto, že mají za přesčasy peníze navíc,“ dodává.
Foto: Jan Schejbal, Robert Zlatohlávek
