Začíná astronomické jaro. Zhruba hodinu před půlnocí stane střed slunečního kotouče přesně nad zemským rovníkem a nastane jarní rovnodennost. Noc a den budou tedy přibližně stejně dlouhé. Od tohoto okamžiku se den bude prodlužovat až do letního slunovratu, který připadá na 21. června.
Z hlediska stavu vegetace přišlo letos jaro do Česka dříve než obvykle. Rostlinné biomasy je na většině území zhruba o 30 procent více, než je touto dobou běžné, uvedli v pondělí na twitteru autoři projektu InterSucho.
Nástup jara bývá tradičně problematickým obdobím pro alergiky. Množství pylu ve vzduchu je v současnosti díky chladnějšímu počasí stále spíše malé, uvádí web Pylové informační služby. Dominantním alergenem jsou pylová zrna olše a postupně se zvýší množství pylu topolů.
Astronomové považují za počátek jara okamžik, kdy střed slunečního kotouče překročí nebeský rovník. Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale v 21. století se tak stalo naposledy v roce 2011 a znovu bude tento den uveden jako začátek jara až v roce 2102.
Vzácně může astronomické jaro začít už 19. března - naposledy se to stalo v roce 1796, znovu to nastane v roce 2048. Ke konci století se budou 19. a 20. březen jako první jarní dny vyskytovat stejně často. Střídání je způsobeno přestupnými roky.
Na rozdíl od astronomického jara má takzvané meteorologické jaro pevně stanovený začátek i konec. Každoročně začíná 1. března a končí posledním květnovým dnem. Vědci rozlišují také vegetační jaro, které připadá na dobu, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad pět stupňů, a končí s nástupem průměrných denních teplot nad 15 stupňů Celsia.
