Česká republika ve čtvrtek oficiálně zahájí jednání s Američany o možném umístění radarové základny v Česku, na programu je právní postavení radaru a jeho personálu na českém území. Americkou delegaci povede zvláštní emisar ministerstva zahraničí pro politické a vojenské záležitosti Robert Loftis. Jednání se budou konat na ministerstvu obrany. Sněmovna však ani ve středu nerozhodla o tom, zda a jaké požadavky bude mít na vládu v souvislosti s jednáním o umístění americké radarové základny v Česku.
Za českou stranu se rozhovorů zúčastní první náměstek ministerstva zahraničí Tomáš Pojar a ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Ivan Dvořák. Na konzultacích budou přítomni také zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, spravedlnosti, financí, vnitra, policie či celní správy.
"Tohle jednání je technické, týká se právních otázek," řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Podle něj rozhovory povedou především experti z obou stran.
Česká strana již od Spojených států obdržela návrh dohod k pobytu amerických vojáků, který budou ještě připomínkovat zástupci ministerstev vnitra, spravedlnosti a financí. I když návrh obrana nezveřejnila, počítá se s tím, že dokument by měl být podobný alianční dohodě NATO SOFA o právním postavení ozbrojených sil členských zemí.
Druhé kolo jednání s Američany se uskuteční 22. května na českém ministerstvu zahraničí. Bude se hovořit o hlavní dohodě, která se bude zabývat výstavbou, údržbou, podporou, provozem a bezpečností radaru a "dalšími otázkami společného zájmu".
Zda protiraketový radar v Česku skutečně bude, bude záležet právě na vyjednávání mezi Prahou a Washingtonem. Rozhovory potrvají několik měsíců, v příštím roce by Američané chtěli slyšet, zda mohou s českým územím počítat. Druhá část protiraketového systému má být v Polsku, kde chtějí Spojené státy umístit desítku střel.
Česká politická scéna není v názoru na základnu jednotná. Hlavní vládní strana ODS radar jednoznačně chce, s výhradami se k americkému záměru staví další dvě vládní strany - lidovci a zelení. Opoziční ČSSD by chtěla, aby byl začleněn do systému NATO. K tomuto požadavku se připojili i zelení. Sociální demokraté dále navrhují, aby vláda v jednáních o základně počítala s tím, že se o ní má rozhodnout v referendu. Komunisté základnu odmítají. Záměr vybudovat ve střední Evropě americké vojenské zařízení vyvolává nejrůznější reakce i po světě. Kritické hlasy se ozývají především z Ruska.
"Takhle to neprojednáme nikdy, a mám pocit, že vláda s tím počítá," protestoval proti odkladu jednání ve středu místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podle něj sněmovna ani tento týden jednání o základně, které začala minulý pátek, nedokončí.
Jan Hamáček (ČSSD) a Ondřej Liška (Strana zelených) sněmovně navrhli, aby vládě připomněla, že přístup ČR k zajištění vlastní bezpečnosti je založen na kolektivní obraně v rámci mezinárodních organizací. Jednání o umístění radarové části americké protiraketové základny proto podle nich musí být v souladu se závazky ČR v NATO a EU. Jednání s USA proto musí být provázáno s jednáním v rámci NATO a s Ruskem.
Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) uvedl, že Liškův návrh odráží míru možné shody mezi stranami vládní koalice a ČSSD. Hamáček totiž navíc požadoval, aby vláda při jednání s USA respektovala postoj většiny veřejnosti a výsledek jednání předložila k rozhodnutí v referendu. Antonín Seďa (ČSSD) navíc navrhl, aby vláda do konce srpna předložila analýzu, nakolik je Česko ohroženo balistickými raketami a jak je schopna se jim bránit česká armáda.
Komunisté požadují, aby vláda ukončila jednání o vybudování základny kvůli tomu, že veřejnost si ji nepřeje. Komunisté také chtěli, aby vláda neumožnila americkým vojenským expertům průzkum území případné základny, pokud by k tomu neměla souhlas sněmovny. Opačný postup by byl podle KSČM v rozporu s ústavou. Vláda by dále měla smlouvy ohledně základny předložit před jejich uzavřením k předběžnému projednání sněmovně.
ČSSD ústy svého předsedy Jiřího Paroubka odmítla ukončení jednání s USA podpořit, byť také není nakloněna radarové základně. "Nejednat s našimi spojenci by byla velká chyba," uvedl Paroubek s tím, že konec jednání by neumožnil lidem rozhodnout o základně v referendu.
Foto: Jan Zatorsky
