Zájem Čechů o politiku klesl. Lidé jsou ale <span>šťastnější</span>

Češi se čím dál méně zajímají o politiku. Za posledních sedmnáct let se počet lidí, pro které byla v životě důležitá, snížil z více než třetiny lidí na pouhou pětinu. Pokles se navíc projevil ve všech věkových i vzdělanostních skupinách. Zjistili to vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ve spolupráci se společností SC&C.

"Studie se zaměřila na širokou škálu postojů české veřejnosti od vztahu k rodině, trávení volného času přes otázky na důvěru občanů v demokracii až po zájem o politiku a věci veřejné," řekl koordinátor projektu a sociolog Ladislav Rabušic z Fakulty sociálních studií.

Ve srovnání s dobou před osmnácti lety lidé přikládají mnohem menší význam politice. Zatímco v roce 1991 ji za důležitou ve svých životech považovala více než třetina respondentů, v roce 2008 už to byla jen pětina. Pokles přitom nezasáhl jen mladší věkové skupiny, ale projevil se ve všech zkoumaných věkových a vzdělanostních skupinách.

Jedním ze zkoumaných postojů byl i pocit štěstí. Za velmi šťastné se označilo pouhých 15 procent účastníků výzkumu. „Nicméně součet těch, kteří se cítili „velmi šťastnými" a "celkem šťastnými" byl 86 procent," zdůraznil Rabušic.

Výsledky studie potvrdily také nízkou důvěru Čechů v ostatní členy společnosti. V roce 1999 i v roce 2008 je třetina Čechů toho názoru, že by se lidé měli starat o své vlastní záležitosti, a ne o záležitosti jiných, třetina s tímto názorem naopak nesouhlasí. Jejich podíl ovšem mezi léty 1999 a 2008 poklesl. Poslední třetina k tomu nezaujala žádné stanovisko. S malou důvěrou k ostatním členům společnosti souvisí i nízká důvěra k vybraným institucím.

Demokracie je považována za velmi, nebo alespoň poměrně dobrý způsob řízení země, ale podíl lidí s tímto názorem klesl z 92 procent v roce 1999 na 80 procent v roce 2008, a to ve všech věkových i vzdělanostních skupinách. "Poměrně vysoký podíl osob je přesvědčen, že systém řízení naší země nefunguje příliš dobře," doplnil další z řešitelů, sociolog Petr Mareš z Fakulty sociálních studií.

Výzkum se konal v letech 1991, 1999 a 2008, ve všech případech bylo dotázáno kolem 2000 lidí.      

Šťastných lidí je většina

Průzkum se věnoval také otázce životního blaha. Z odpovědí na otázky týkající se pocitu spokojenosti a štěstí vyplynulo, že počet "velmi šťastných" lidí nebyl v roce 2008 v Česku příliš velký - pouhých 15 procent. Nicméně součet těch, kdo se cítili "velmi šťastnými" a "celkem šťastnými" byl 86 procent.

Pocit spokojenosti se životem je v Česku je také poměrně vysoký. Pouhých 7 procent respondentů vyjádřilo v roce 2008 nespokojenost se životem. Spokojenost má navíc tendenci od roku 1991 stoupat.

Ilustrační foto: Lucie Pařízková, Tomáš Nosil