Okruh subjektů, které prověřují klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti, se zřejmě rozšíří. Zároveň vzroste i horní hranice pokuty za porušení proti praní špinavých peněz. Předpokládá to novela zákona, kterou ve středu projedná vláda. Podle ministerstva financí nová úprava napravuje nedostatky, které projevily při uplatňování původní verze zákona.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, co jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Novela rozšiřuje počet subjektů, na něž se povinnosti vztahují. Nově by klienty museli prověřovat i insolvenční správci a provozovatelé online loterií. Novela také explicitně jmenuje mezi povinnými subjekty obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva vyžádaly zkušenosti z dosavadní praxe.
Novela rovněž zvyšuje horní hranici pokuty pro jednotlivce, kteří zavinili neprovedení kontroly ze strany instituce, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální pokuta byla 100 000 korun, podle důvodové zprávy k zákonu ale nesplňovala požadavek na to, aby byla dostatečně odrazující. Nová horní hranice pokuty by měla být milion korun.
Návrh přináší také možnost neprovést kontrolu klienta, pokud by tak vzniklo riziko, že tato kontrola bude fungovat jako varování před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí nicméně v důvodové zprávě k návrhu zákona podotýká, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.
