Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) na infodesce zveřejnilo rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a jeho spoluobviněných v kauze dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Žalobce Jaroslav Šaroch v něm na 90 stranách vysvětluje, co ho vedlo k závěru o nevině předsedy vlády a ostatních. Značná část usnesení je začerněná.
Městské státní zastupitelství již dříve uvedlo, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku, pro které byla určena padesátimilionová evropská dotace, jež farma v létě 2008 získala. Obvinění tedy nespáchali dotační podvod. Rozhodnutí v úterý nabylo právní moci. Zveřejněná část usnesení obsahuje převážně právní závěry, které vedly státního zástupce k zastavení stíhání.
V části rozhodnutí jsou podle šéfa MSZ Martina Erazíma citace výpovědí obviněných, svědků a shromážděných listinných důvodů. Žalobci je zatím nemohou zveřejnit, protože spis posílají nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který může verdikt zrušit. "V případě jejich zveřejnění by mohlo dojít k ohrožení výsledku tohoto řízení," uvedl v tiskové zprávě. Erazím také sdělil, že udělal v Šarochově textu pouze drobné úpravy ještě před finální verzí usnesení.
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.
Propojení Čapího hnízda s Agrofertem podle Erazíma nehrálo roli, protože si oba podniky nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. Babiš dlouhodobě odmítal, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Stíhání kromě něj čelili i jeho blízcí a bývalí představitelé společnosti Farma Čapí hnízdo.
