Zaměstnanci VŠ měli loni poprvé v průměru nižší výdělek než učitelé SŠ a VOŠ

Domácí
22. 7. 2021 14:00
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Průměrná mzda zaměstnanců vysokých škol loni poprvé klesla pod úroveň průměrného platu učitelů ve středních a vyšších odborných školách. Zatímco středoškolský pedagog bral v průměru 47 627 korun měsíčně, výdělek ve veřejných vysokých školách byl 46 982 korun. Podíl peněz na vysoké školy v rozpočtu ministerstva školství se za uplynulých 12 let zmenšil ze zhruba pětiny na 11,9 procenta. Příjmy rostly rychleji ve školách nižších stupňů vzdělávání. Vyplývá to z informací od předsedy Rady vysokých škol (RVŠ) Milana Pospíšila.

Ministerstvo školství hospodaří letos s 239,6 miliardy korun, z čehož jde na vzdělávání na vysokých školách 28,4 miliardy. Rozpočet resortu narostl od roku 2009 o 91 procent, ale peníze na vysoké školy stouply o 15 procent. Podíl rozpočtu vysokých škol na rozpočtu ministerstva školství se tak zmenšil. Před 12 lety činil 19,7 procenta, letos to je o 7,8 procentního bodu méně.

Vláda v roce 2017 slíbila, že do letoška navýší platy ve školství na 150 procent jejich tehdejší výše. Zaměřila se hlavně na regionální školství, tedy na mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy. Podle slibu by v nich učitelé měli mít letos kolem 47 tisíc korun. Loni brali průměrně 44 202 korun. Nejvíce vydělávali pedagogové ve vyšších odborných školách, kde jejich průměrný plat dosáhl 48 469 korun. O 1487 korun překonal průměrnou mzdu zaměstnanců ve veřejných vysokých školách, která byla do roku 2020 vždy větší než u učitelů v regionálním školství.

Na vysokých školách pracovalo ke konci loňského roku 55 240 lidí. Akademiků bylo 25 173 s průměrným příjmem 58 747 korun měsíčně. Zhruba polovinu akademiků tvořili odborní asistenti, kteří vydělávali v průměru 50 034 korun. Vědečtí pracovníci, kterých je na vysokých školách asi 7898, dostávali průměrně 46.281 korun. Nejméně brali asistenti, a to 38 893 korun. Profesoři měli 93 046 a docenti 71 914 korun. Průměrný příjem ostatních zaměstnanců, tedy třeba technických či administrativních, byl 36 250 korun.

Průměrná mzda v ČR činila loni podle Českého statistického úřadu 35.611 korun měsíčně a plat lidí s vysokoškolských vzděláním byl podle RVŠ v průměru 52 872 korun.

Meziročně vzrostly loni výdělky zaměstnanců vysokých škol o tři procenta, zatímco průměrná mzda v ČR o 1,4 procentního bodu víc. Příjmy pedagogů v regionálním školství stouply ve srovnání s pracovníky vysokých škol meziročně o 7,4 procentního bodu víc.

Zástupci vysokých škol již dříve upozorňovali na to, že kvůli nedostatečnému financování vysokých škol jim hrozí ztráta konkurenceschopnosti na trhu práce. Z podkladů RVŠ plyne, že pro ně může být obtížné získávat zejména mladé odborné asistenty a vědecké pracovníky.

Výše mezd se liší i mezi jednotlivými vysokými školami, protože o rozdělení peněz ve svých rozpočtech rozhodují samy. Rozpětí průměru činí podle podkladů RVŠ od 35 221 korun ve Veterinární univerzitě Brno po 54 490 korun v Českém vysokém učení technickém v Praze.

Autor: ČTK Foto: , deposithphotos/nito103

Další čtení

Sto let od smrti Rudolfa Jedličky. Jeho odkaz žije dál

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Vyšší mzdy seniorů by mohly státu přinést 14,5 miliardy. Zvyšování penzí motivuje méně

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Cenzura, nebo jasná pravidla? Nové dotace na kulturu vyvolaly spor mezi umělci a ministrem

Domácí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ