Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) zablokoval čtvrteční projednání žaloby odborářů Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) na ministerstvo. Den před jednáním ministr zneplatnil rozhodnutí, na něž si odbory stěžovaly. Odboráři, kteří se dožadují informací o někdejší šéfce ústavu Pavle Foglové, se to dozvěděli až v soudní síni. Pražský městský soud poté zasedání odročil na neurčito.
Odboráři se před třemi lety dožadovali údajů o jejich tehdejší nadřízené nejprve u Českých center, kde žena dříve působila jako ředitelka centra ve Varšavě. Když neuspěli, obrátili se na ministerstvo zahraničí, které však jejich odvolání zamítlo.
Nyní ministerstvo obrátilo a tvrdí, že k rozhodnutí o odvolání nebylo příslušné, protože není nadřízeným správním orgánem Českých center. Podle aktuálního výkladu ministerstva měl odvolání vyřídit generální ředitel center. Právnička ministerstva u soudu uvedla, že ministr Zaorálek proto ve středu prohlásil rozhodnutí z roku 2014 za nicotné.
Předseda soudního senátu Slavomír Novák upozornil, že pokud Zaorálkovo nové rozhodnutí nabude právní moci, přestane existovat a žalobu proti němu by soud musel odmítnout. "Soud nyní nemůže rozhodnout. Skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo prohlášeno za nicotné, je velmi podstatná. Rozhodnutí však dosud nenabylo právní moci a než se tak stane, nezbývá, než jednání odročit," konstatoval.
K věcnému projednání žaloby tak soudci nemohli přikročit. Soudce ale zároveň podotkl, že v případě právní moci ministrova rozhodnutí bude muset o tři roky starém odvolání odborářů rozhodnout jiný správní orgán, který k tomu bude příslušný.
Současný předseda odborářů Miroslav Vodrážka označil postup ministerstva za "právní trik" a Zaorálka přirovnal k Machiavellimu. Ministr a další členové ČSSD měli podle odboráře eminentní zájem na tom, aby v ústavu došlo k politickým čistkám, a proto byl mimo jiné propuštěn předchůdce Foglové Daniel Herman (KDU-ČSL), současný ministr kultury.
Ministerstvo i Česká centra žádosti odborářů nevyhověly s poukazem na ochranu osobních údajů. Odbory se domnívají, že to bylo nezákonné, protože Foglová byla veřejně činná. V době podání žádosti se snažily prokázat, že žena nebyla k vedení ústavu kompetentní.
