Kvůli nákladům na léčbu vážných chorob by měl být zvážen návrat k poplatkům za hospitalizaci, uvedl ve středu při příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který touto chorobou trpí. Účinné, ale velmi nákladné biologické léčby se loni dostalo zhruba šest tisíc klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny z celkem 20 tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou žijících v Česku. Podle Bělobrádka je proto otázkou, zda by lidé neměli platit v omezeném režimu za pobyt v nemocnici, aby zbylo na léčbu závažných nemocí.
Stokorunový poplatek za den hospitalizace byl po verdiktu Ústavního soudu zrušen od ledna 2014. Vládní ČSSD se zavázala poplatek neobnovit, proti byli dřív i lidovci.
Počet lidí s roztroušenou sklerózu podle lékařů každoročně narůstá. V registru, kde se shromažďují data ze všech 15 specializovaných center v Česku, bylo ke konci loňského roku 9044 pacientů, kteří mají biologickou léčbu, a zhruba dalších dva tisíce pacientů, kteří biologickou léčbu nemají. U pacientů v pozdní fázi již biologické léky nezabírají. Těchto nemocných může být kolem 40 procent z celkového počtu lidí z roztroušenou sklerózou.
Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu nemocných s touto chorobou se mohly loni blížit dvěma miliardám korun. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má podle svého mluvčího Oldřicha Tichého mezi svými klienty přes 15 tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou, loni vydala na jejich léčbu zhruba 1,7 miliardy korun. Většinu z toho, přes 1,5 miliardy korun, tvořily náklady na biologickou léčbu pro asi šest tisíc nemocných. Výdaje VZP na tyto účely dlouhodobě stoupají, v roce 2012 činily 991 milionů korun.
Roztroušená skleróza je chronickým zánětem nervového systému, nemoc napadá a postupně ničí centrální nervovou soustavu, tedy mozek a míchu. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava a bolesti i deprese. Příčina není známa, bez léčby končí pacienti na vozíku. Objevuje se v mladším věku, častěji postihuje ženy.
