Ožívá strach z privatizace pojišťoven. Stačilo k tomu málo: ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že počítá s jejich transformací. Pojišťovny by sice měly zůstat neziskovkami, řídit se však budou pravidly pro akciové společnosti. Současně vytvoří dceřiné obchodní společnosti, které lidem nabídnou komerční připojištění.
Několik magických slov, s nimiž navždy skončily reformní snahy Tomáše Julínka: "Převedeme zdravotní pojišťovny na akciové společnosti a prodáme je v aukci. Státní zůstane jen VZP," řekl Julínek v roce 2008. Proti plánu se okamžitě zvedla vlna odporu. Ve sněmovně ji vedli lidovci a zelení, mezi odborníky Česká lékařská komora.
Dnes se pojem "akciová společnost" vrací. Ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že chce pro pojišťovny nová pravidla - ta, která platí v akciovkách. "Pojišťovny budou sice neziskové, ale jejich organizace a odpovědnost správců budou vycházet z pravidel pro akciové společnosti," řekl ministrův poradce Pavel Vepřek, který má v úřadu na starosti právě reformu zdravotního pojištění. Pojišťovny budou také zřizovat dceřiné obchodní společnosti, které se budou starat o komerční připojištění.
Přestože Vepřek ihned odmítl, že by měl v plánu i privatizaci, mezi zdravotníky vzrůstá napětí.
Ministr Leoš Heger se totiž ještě jako ředitel královéhradecké fakultní nemocnice privatizace zastal. "Měla by výrazně zlepšit efektivitu celého zdravotnictví," napsal Heger v květnu roku 2008 a hned vysvětlil proč: "Pojišťovny budou moci vytvářet přiměřený zisk, z něhož si ponechají 15 procent a zbytek rozdělí svým pojištěncům. Zárukou stability systému bude dominantní postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ovládané státem."
Na lékařských serverech se okamžitě začaly objevovat hlasy proti. "Jde o další plíživou privatizaci kšeftu se zdravím," napsal na serveru Medical Tribune lékař pod přezdívkou Kiwi. "Jsem alergický na slovo 'akciový' v souvislosti se zdravotnictvím," připsal další zdravotník.
Privatizace? Obavu máme spíše z příliš velké moci
Právník Tomáš Oujezký obavy mírně podpořil: "Pokud jde jen o cestu, jak hnát členy orgánů k odpovědnosti za svou činnost, je to v pořádku. Pokud by se ale skutečně vytvořila akciová společnost se vším všudy - doufám, že by byla alespoň s akciemi na jméno -, v tu chvíli by byla pojišťovna skutečně volně obchodovatelná," řekl. Záležet bude na znění zákona, který činnost pojišťoven upraví. Ten ale stále není.
Častý kritik Hegerovy reformy a šéf České lékařské komory Milan Kubek ale tentokrát uklidňuje: "S tím, že si mají pojišťovny zřizovat dceřiné organizace, souhlasíme. Připojištění by měly poskytovat zdravotní pojišťovny, které systému rozumí, a ne banky. A protože se nemohou peníze z povinného a komerčního pojištění míchat, musí vzniknout něco pod pojišťovnami - buď speciální fondy, nebo právě dceřiné organizace," řekl.
Komora se podle něj obává jiné věci: ministerstvo dává pojišťovnám příliš velkou moc nad lékaři a pacienty. "Konečný souhlas či nesouhlas se změnami ovšem můžeme vyslovit až s konkrétním zněním nového zákona," dodává Kubek.
Uklidňují i zdravotní pojišťovny. "Chceme, aby byla stávající právní forma zachována, ale současně aby bylo možné využít v řízení postupy akciových společností. Zdaleka to neznamená, že by se měly pojišťovny převádět na akciovky a privatizovat," říká šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
|
Co chtěl Julínek a proč skončil neúspěchem? |
|
Exministr Tomáš Julínek nikdy nevysvětlil, jak by měla transformace pojišťoven vypadat. Nezaručil, že bude majetek dál patřit pojištěncům a soukromý akcionář bude pojišťovny jen spravovat. Jisté bylo jen to, že po převedení na akciové společnosti bude VZP státní a ostatní pojišťovny se prodají v aukci. Firmy, které před lety zaměstnanecké pojišťovny zakládaly, měly mít přednostní právo dorovnat nejvyšší nabídnutou cenu a pojišťovny získat do svého vlastnictví. Část peněz měla zůstat jim - ve formě rezervních fondů v celkové výši 10 až 15 miliard korun. Stejný díl se měl rozdělit na účty pojištěnců. Ti pak mohli peníze utratit za zdravotnické doplatky a poplatky či za připojištění. Nebylo ale jisté, komu budou peníze na účtech patřit - zda vlastníkům společností, nebo pojištěncům.
Co chce Heger? Pojišťovny budou neziskovými společnostmi, ale jejich organizace bude podléhat pravidlům akciovek. Správní a dozorčí rada se sloučí v jeden orgán a počet členů se sníží na devět. Třetina budou lidé jmenovaní ministerstvem, třetina zaměstnanci a třetina pojištěnci. Rada bude nepolitická a lidé v ní budou mít hmotnou odpovědnost - budou ručit svým majetkem. Pojišťovny budou moci zřídit dceřinou společnost, která bude mít právní formu akciovky. Za úkol bude mít výběr komerčního připojištění. |
