Elektronické recepty budou od roku 2015 povinné a nahradí dosavadní papírové recepty. Novelu zákona o léčivech, která tuto povinnost pro lékaře a lékárníky zavádí, podepsal ve středu prezident Václav Klaus. Lékárníci elektronické recepty obecně nezpochybňují, systém ale prý není a nebude do dvou let připraven. Lékaři nevidí žádný přínos pro pacienty, projekt prý jen "tuneluje" peníze zdravotnictví. Obávají se ohrožení pacientských dat.
Elektronický recept mohou lékaři vystavovat po dohodě s pacientem už několik let. Drtivá většina receptů je přesto stále papírová.
Už za dva roky by měl pacient od lékaře dostat místo papírového formuláře jen kód, třeba na mobil. Lékárník podle kódu vydá lék a nahlásí to do centrálního úložiště v lékovém ústavu.
Ústav je podle Lucie Šustkové z tiskového oddělení kapacitně i technicky připraven vše zajistit. Ochrana pacientských dat byla konzultována s Úřadem pro ochranu osobních údajů. "Funkčnost elektronického receptu se dlouhodobě ukazuje v praxi. V současné chvíli je předepsáno již více než 400 tisíc eReceptů," řekla Šustková.
Sněmovna 19. února schválila, že budou elektronické recepty povinné. Přehlasovala tak Senát, který tuto úpravu chtěl z novely vypustit.
Až na vyjmenované výjimky povinné využívání elektronického receptu zařadila dolní komora na návrh zdravotnického výboru do původně technické vládní normy, která přejímá dvě evropské směrnice a má hlavně ochránit české pacienty před padělky léků.
"Zavést do dvou let elektronické recepty jako povinné je hloupost, to se nestihne," řekl prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Nestačí podle něj dát tuto povinnost do zákona, elektronická preskripce by měla být součástí projektu sdílení zdravotnických dat, který chystá ministerstvo zdravotnictví.
Elektronické recepty píše podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka jen asi 300 ze zhruba 30 tisíc lékařů. Ročně se píše 70 až 80 milionů receptů. "Těch 400 tisíc eReceptů za dva roky je směšně málo," řekl Kubek. Podle něj elektronická preskripce způsobí obrovské problémy pacientům a přidá práci lékařům, kterým také stoupnou náklady.
Na rozdíl od lékařských praxí mají všechny lékárny připojení k internetu. Zažily změny programů a datových rozhraní při startu úložiště, chtějí nyní jasnou koncepci. "Musí být jednoznačně řečen harmonogram, jak to má vypadat, jaké prostředky vydá stát a jaké zdravotnická zařízení, v čem bude přínos pro pacienty a zda to bude bezpečné," shrnul Chudoba.
Centrální úložiště umožní sdílet data o užívaných lécích, lékárník by u každého pacienta mohl zkontrolovat, zda nebere lék jiného názvu se stejnou účinnou látkou, takže hrozí předávkování, nebo užívá přípravek, který by s novým lékem mohl vyvolat nepříznivou reakci.
Předkladatelé z řad koaličních poslanců si od povinných elektronických receptů slibují úspory až dvě miliardy korun ročně. Zmizí podle nich také falešné recepty.
Podle předsedy sněmovního zdravotního výboru Borise Šťastného (ODS) elektronická preskripce také zrychlí výdej léčiv a zvýší bezpečnost pro pacienty. Kubek odhadované úspory zpochybnil. Lze jich podle něj dosáhnout jedině tím, že pacienti nějaké léky nedostanou od pojišťovny zaplacené.
