Situace ve zdravotnictví se podle ministra Leoše Hegera dramatizuje. Už zhruba sedm tisíc z 16 tisíc nemocničních lékařů je podle jeho informací připraveno podat na konci roku výpověď. I když jim ministr nemůže zvýšit platy hned, chce jim dát alespoň perspektivu jejich růstu. Ve středu o tom bude jednat s premiérem Petrem Nečasem.
"Informoval už jsem pana premiéra o tom, jak nervozita v lékařských kruzích narůstá, budu ho teď informovat, jak se vše dál vyvíjí, a budu ho žádat, aby se k problému postavila celá koalice," řekl ministr. Heger očekává, že koalice začne diskutovat o tom, zda výhledově nejsou rezervy pro rok 2012, aby se potřeby lékařů zohlednily.
Česká lékařská komora varovala, že bez zvýšení příjmů nemocnic nebudou peníze na růst platů lékařů, a pokud ministr v úhradové vyhlášce na příští rok sníží peníze za léčení, platy klesnou. Podle komory se tak urychlí personální devastaci nemocnic.
Heger potvrdil, že právě platy lékařů pokládá za "rizikové". Jednal opakovaně s mladými lékaři a odboráři a pochopil, že "to myslí smrtelně vážně". Přesto doufá, že tak velký počet lékařů neodejde. "Kdyby to opravdu mělo nastat, stav by už opravdu krizový byl," řekl. Lékaři podle ministra potřebují jasný signál, že se počítá s tím, že se nejen udělá ve zdravotnictví pořádek, aby neutíkaly peníze, ale potřebují také signál, že stát se do budoucna hodlá o zdravotnictví starat a bude se snažit zvyšovat podíl HDP ve zdravotnictví.
Na splnění platových požadavků lékařů stačí podle odborářů tři miliardy korun. Požadují pro lékaře podle kvalifikace v základním platu bez služeb 1,5 až trojnásobek průměrného příjmu v zemi, až 71 tisíc korun. Nyní je průměrný plat lékaře se službami a přesčasy za 1,5 úvazku okolo 50 tisíc - ve státní nemocnici s tarifními tabulkami 48 723 korun a v akciových společnostech 47 266 korun. Průměrná hrubá mzda v ČR je asi 23 200 korun.
Podle delegátů sjezdu komory by Heger měl "bouchnout do stolu", aby požadavky ve vládě prosadil. Heger uvedl, že je součástí koaliční vlády, která má ve svém prohlášení, že nebude zvyšovat náklady státu. Cítí se tím zavázán a nemůže letos ani příští rok žádat přilití peněz do zdravotnictví.
"Domnívám se, že deficit, který je nyní odhadován asi na dvě procenta, může být pro tento krizový rok překlenut snahou o hledání vyšší efektivity zdravotnictví, zejména ve smyslu poskytování péče, která je zbytná," řekl. Podle Hegera má zdravotnictví "malé" rezervy, a tak by příští rok mělo zvládnout i bez přílivu peněz zvenčí. Česko vynakládá na zdravotnictví zhruba sedm procent HDP, loni to bylo kolem 280 miliard korun. Vyspělé země dávají deset a více procent HDP.
