K návrhu senátorů, kteří chtějí vyřadit terapeuta čínské medicíny ze seznamu odborných zdravotnických pracovníků, se vláda postavila neutrálně. S návrhem přitom souhlasilo ministerstvo školství a s určitými výhradami i ministerstvo zdravotnictví.
"Vzhledem k historii i principům, na nichž je tradiční čínská medicína založena, se lze ztotožnit s náhledem, že se jedná spíše o metody léčitelské, než takové, které by bylo možné regulovat jako jedno ze zdravotnických povolání," uvedlo ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha (ANO). Jeho předchůdce Miloslav Ludvík (ČSSD) přitom toto rozšíření soupisu zdravotnických povolání podporoval. Podle Vojtěchova ministerstva to bylo "předčasné a nedostatečně promyšlené".
Ministerstvo školství svůj nesouhlas opřelo o postoj děkanů lékařských fakult, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně i České lékařské komory.
Do zákona o nelékařských povoláních se tradiční čínská medicína dostala na návrh Sněmovny. Prosadil to loni tehdejší šéf sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO) s argumentem, že v Česku působí mnoho poskytovatelů čínské medicíny, ale není možné jednoznačně ověřit jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče.
Tvůrcům senátorské novely - Aleně Dernerové (za SD-SN) a Vladimíru Plačkovi (ČSSD) - vadilo mimo jiné to, že čínští léčitelé by byli zvýhodněni proti ostatním, mohli by získat titul bakaláře či magistra a jejich služby by mohly hradit zdravotní pojišťovny. "Hlavní námitkou proti čínské medicíně jako regulérní součásti českého zdravotnického systému je nejen fakt, že nejde ověřit kvalitu čínských lékařů, ale zvláště to, že peníze za alternativu z Dálného východu mohou chybět jinde, například při léčbě vzácných onemocnění," uváděli.
