Nabídka ministra zdravotnictví na zvýšení platů nespokojené lékaře zatím nepřesvědčila a své výpovědi hromadně nestahují. Zpět je vzali jen jednotlivci. Mnohé nemocnice přitom garantují doktorům návrat na původní místa.
V pražské nemocnici Na Bulovce si výpověď rozmyslelo sedm doktorů, dál v ní zůstává 174 lékařů. Vedení Bulovky už v půli ledna garantovalo, že pokud lékaři výpověď stáhnou do pátku 11. února, mají své původní místo jisté. "Po tomto datu začneme nabírat nové lékaře, kteří se již hlásí," dodal mluvčí nemocnice Jakub Hofmann.
V pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) podalo výpověď 102 lékařů. Z neurologické kliniky chce odejít drtivá většina doktorů. V pražské vinohradské nemocnici podle jejího ředitele Marka Zemana vzalo výpověď zpět 12 z 86 lékařů. Celkem má nemocnice 570 doktorů. Případné přijetí zpět záleží na řediteli, přednostech a primářích.
Ani podle mluvčího středočeských krajských nemocnic Patrika Tomšů sliby vlády na tamní lékaře zatím nezapůsobily. Výpověď v regionu koncem loňského roku podalo 143 z 828 doktorů krajských zařízení. "Nyní je to o jednoho méně. Výpověď stáhl pouze lékař v Benešově," uvedl Tomšů. Tato výpověď ale podle něj nesouvisela s protestem.
Ze 71 lékařů, kteří dali výpověď v plzeňské fakultní nemocnici, zatím nikdo výpověď oficiálně nestáhl. Ředitelka Jaroslava Kunová garantuje, že vezme zpátky všechny. Udržet je chtěla zvýšením platů o 8000 až 12 tisíc korun. Ředitelka potvrdila, že její nabídka platí do pondělí.
V Pardubickém kraji chce odejít 224 ze šesti stovek lékařů. Pokud by se nepodařilo po 1. březnu akutní péči zajistit, je kraj připraven podle hejtmana Radko Martínka (ČSSD) vyhlásit stav nebezpečí. V nutných případech by tak bylo možné doktory povolat do práce. V Královéhradeckém kraji, kde podalo výpověď 308 lékařů, stáhli své výpovědi jen jednotlivci.
V Libereckém kraji výpověď ke konci roku podalo 116 z asi 800 lékařů. Ve výpovědi zůstává necelá stovka doktorů. Nejvíc - přes 40 - jich chce odejít z nemocnice v Jablonci nad Nisou. V Ústeckém kraji k dnešku podané výpovědi stáhli jen dva lékaři z mostecké nemocnice. Na jihu Čech zatím nestáhl výpověď ani jeden ze stovky nemocničních lékařů. Odejít by tak mohla desetina doktorů. V krajských nemocnicích na Vysočině podalo výpovědi 56 procent z 636 lékařů. Jeden ji odvolal z osobních důvodů v Jihlavě, tři mladí lékaři je stáhli v Novém Městě na Moravě. Ředitelé potvrdili, že by přijali všechny bez problémů zpět.
Při protestní akci Děkujeme, odcházíme podalo v Moravskoslezském kraji výpovědi celkem 578 z 1179 doktorů. Zatím je stáhlo jen 18 z nich. Dál tedy chce odejít 47 procent lékařů z osmi krajských nemocnic a Městské nemocnice Ostrava. Kraj chce případnou krizi řešit jejich spojením do čtyř takzvaných územních nemocnic, které by po odchodu doktorů zajišťovaly péči společně.
Výpovědi zatím nestahují příliš ani doktoři na Zlínsku. V nemocnici ve Vsetíně ji vzali zpět čtyři. Zatím tak hodlá z nemocnice odejít 34 lékařů z 95. Pouze jeden lékař z původních 128 vzal výpověď zpět v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Také v Jihomoravském kraji stáhli zpět podané výpovědi jen jednotlivci. Aktuálně jich chce odejít 527 z 2888.
Největší problémy budou v péči o novorozence
Po 1. březnu bude nejvíce ohrožená novorozenecká péče. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to prohlásil ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Prymula, který zároveň přiznal, že neví, jak provoz neonatologické péče zajistit.
"V tom nám nepomůže nikdo nejen v Hradci, ale mám obavu, že problém bude celorepublikově obtížně řešitelný. Pokud je dominantně postiženo pět center z jedenácti, a tato centra jsou přetížená i v klasických, "mírových" podmínkách, kdy se nic zvláštního neděje, tak si zatím nedovedu úplně představit situaci, jak toto budeme řešit. Péče v této oblasti samozřejmě bude postižena asi nejvíce z oborů, které znám," řekl Prymula.
Pracovní paradox
Lékaři, kteří podali výpověď a koncem února plánují opustit nemocnice, by se do nich mohli záhy zase vrátit. Pokud by totiž nenastoupili jinam a šli se přihlásit na úřad práce, mohli by je úředníci poslat právě na nemocniční prázdná místa. Kdyby do vhodného zaměstnání uchazeč odmítl nastoupit, mohl by ztratit podporu v nezaměstnanosti i další nároky. Vyplývá to ze zákona o zaměstnanosti.
Výpověď podalo v odborářské protestní akci Děkujeme, odcházíme 3800 z asi 20 tisíc nemocničních doktorů. Řada z nich předpokládá, že nakonec nebude muset z nemocnice odejít, a jiné místo si nehledá. Pokud by se ministr zdravotnictví s odbory nedohodl a protest by dál pokračoval, tak by několik tisíc lékařů mohlo být od 1. března bez místa a bez platu.
Podle serveru ministerstva práce se úředníci snaží najít vhodné zaměstnání podle kvalifikace, schopností či dopravní dosažitelnosti. Pokud by tedy uchazečem o zaměstnání byl například lékař z Havlíčkobrodska, úřad práce by mu měl nabídnout vhodnou pracovní příležitost v havlíčkobrodské nemocnici a měl by ho tam poslat. Doktor by tak případně mohl skončit i na stejném místě, z něhož odešel.
Pokud by uchazeč bez vážných důvodů vhodné místo odmítl, hrozí mu vyřazení z evidence úřadu práce. Zůstal by bez podpory a musel by si sám platit sociální a zdravotní pojištění. Jinak mu ho hradí stát.
