Takový konflikt lékařů a vlády tu už dlouho nebyl. Pokud ministr financí Andrej Babiš (ANO) nepošle do zdravotnictví více peněz, jsou prý ohroženy životy pacientů. Vicepremiér ale doktorům vzkazuje, že si stěžují na špatné adrese, a posílá je za ministrem zdravotnictví.
Vypadá to jako citace z nějakého krizového plánu: "Uzavřeno dětské oddělení, chystá se omezení lůžek interny, gynekologie, chirurgie, porodnice. Ze tří stanic byla pro nedostatek sester uzavřena celá jedna stanice. Další pracoviště v riziku uzavření." Ve skutečnosti jde o popsání stavu v českých nemocnicích tak, jak ho vidí Česká lékařská komora (ČLK). V nemocnicích podle ní chybějí peníze a ruku v ruce s tím i personál. "Nyní už nejsme schopni garantovat bezpečnost pacientů," varuje komora.
Problém je stále akutnější. Méně se projevuje ve velkých městech, kde sídlí více nemocnic. Tady se například setkáte "pouze" s tím, že se kvůli nedostatečným úhradám od zdravotních pojišťoven prodlužují čekací doby na vyšetření u ambulantních specialistů.
Horší je to ale v regionálních nemocnicích, které jsou personálně zdevastované a kde už mají například problém zajistit i takovou základní věc, jako jsou služby na operačních sálech. Pokud to tak půjde dále, operace se budou rovnou rušit. Už teď se zavírají některá klíčová oddělení, například interny. V Moravskoslezském kraji kvůli banální kontrole cukrovky najezdíte kilometry do vzdálenější nemocnice, kde ještě lékaři zůstali. V menších obcích je pak zázrak, pokud seženete praktického lékaře. Podle komory, která ze zákona sdružuje všechny lékaře v zemi, dochází "k poklesu dostupnosti, kvality a bezpečnosti zdravotnických služeb pro české občany". Na politiky proto nyní vytáhla těžký kalibr.
Spustila kampaň Zdravotnictví volá o pomoc, jejímž prostřednictvím chce u vlády dosáhnout splnění pěti požadavků (viz Co chtějí doktoři?), například zvýšení svých platů minimálně o desetinu ročně. Jinak údajně hrozí zásadní nepokoje ze strany zdravotníků a následný kolaps lékařské péče. Zdravotnictví je prý zoufale podfinancováno. Pro srovnání: na základě dat OECD do něj Česko posílá jen 7,2 procenta svého hrubého domácího produktu, zatímco například Francie vkládá 10,9 procenta a Německo 11 procent.
Jenže naplnění požadavků zdravotníků nebude levná záležitost. Podle propočtů by náklady vzrostly minimálně o deset miliard korun ročně a tolik peněz resort nemá. "Zásadní finanční rezervy už byly vyčerpány," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Štoll.
|
Co chtějí doktoři? *Pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Spravedlnost v platbách pojištění tak, aby každý občan platil pojistné odpovídající příjmům (zrušení stropu). Zavedení zdravotní daně na tabák a alkohol. * Právo pacienta na svobodnou, zdravotními pojišťovnami neomezovanou volbu lékaře a poskytovatele zdravotnických služeb. Spravedlnost v úhradách zdravotnických služeb, tedy především postupnou valorizaci ceny lidské práce o 10 % každý rok. * Zvyšování platů lékařů a ostatních zdravotníků minimálně o 10 % každý rok. Sjednocení způsobu odměňování zaměstnanců všech nemocnic a léčeben, které mají smlouvy s pojišťovnami. * Zjednodušení specializačního vzdělávání lékařů se zvýšením jeho intenzity a kvality. Vzdělání musí zůstat kompatibilní s požadavky EU, ale nesmí klást nesplnitelné požadavky. * Dát právo České lékařské komoře kontrolovat personální zajištění lékařských zdravotnických služeb a ukládat poskytovatelům těchto služeb závazná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. |
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
