Nečekali jsme celých sedmdesát tisíc, zaznívá poprvé z úst lékařů, kteří organizují nemocniční protest "Děkujeme, odcházíme". Doufali prý jen v jakékoliv jednání s ministerstvem. To ale nepřišlo, stěžují si nyní.
Prvního března nepřijdeme do práce, varují nespokojení lékaři z nemocnic. Když jim vláda nedá vyšší plat, budou si prý hledat nová místa. Jako základ doposud požadovali 1,5 až trojnásobek průměrné české měsíční mzdy, tedy asi 70 tisíc hrubého. Výpovědi zatím podala necelá čtvrtina z nich - konkrétně 3772 lékařů. Většinou jde o anesteziology, chirurgy, internisty a gynekology.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger jim peníze nabídl. Ale ne hned. "Dnes není takové skokové navýšení mezd možné," řekl. Spustil ale rozsáhlou reformu. Tou chce "ucpat největší černé díry zdravotnictví". Všechny peníze, které se takto podaří ušetřit, mají plynout do platů zdravotníků - nejen lékařů, ale i sester. Na výsledky si ale musejí rok počkat.
Urychlená reorganizace nemocniční péče
Ministr se navíc domluvil s kraji na reorganizaci nemocniční péče. Podle statistik je totiž plně vytížených jen osmdesát procent lůžek. Pomoc s pacienty slíbili také zástupci praktických lékařů a ambulantních specialistů. Případné problémy se očekávají spíš lokální.
Pokud by lékaři chyběli, mohou je nahradit odborníci ze zahraničí - už dnes v Česku pracuje 2129 zahraničních lékařů. Většinou jsou to Slováci, Poláci a Ukrajinci. O spolupráci projevilo zájem i Bulharsko. "Plat lékařů v bulharských nemocnicích je necelých devět tisíc korun měsíčně. Česko je pro bulharské lékaře lákavé i vzhledem k jazyku a díky tomu, že tu už žije desetitisícová bulharská komunita," potvrdil Martin Jovčevski z bulharského velvyslanectví v Praze.
Stačil by kompromis
Lékařské odbory jsou proto zklamané. "To by bylo dobré. Zatímco pro nás peníze nejsou, Bulharům by stát kurzy češtiny zaplatil," odmítá takové řešení koordinátorka jihomoravských odborů Lenka Doležalová.
Lékaři podle ní očekávali jednání na ministerstvu zdravotnictví. Žádné prý ale nepřišlo. "Nikdo z nás si nemyslel, že by ministr naplnil sto procent našich očekávání a požadavků. Nečekali jsme skutečných sedmdesát tisíc. Chtěli jsme ale jednat a domluvit se na kompromisu," řekla. S kolika penězi by se nakonec lékaři spokojili, ale neupřesnila.
Podobně kritizoval ministra Hegera i šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel. "Ani jednou jsme nedostali pozvání k jednání," postěžoval si. Odbory proto vyhlásily druhou fázi protestu: vyzvali lékaře, aby vypovídali také dohody o provedení pracovní činnosti. Na ty lékaři často slouží přesčasy.
Zřídit chce Engel také konto pro méně movité lékaře. "Je možné, že některé kolegy brzdí ve výpovědi to, že nemají našetřeno dost peněz a nevydrželi by pár měsíců doma," vysvětlil. Peníze na konto mohou posílat sympatizující kolegové ze soukromého sektoru i veřejnost.
Lékařského protestu v Česku si všiml také server britské stanice BBC. Uvedl o tom ozsáhlou reportáž. Čeští lékaři a vláda podle BBC hrají hru, ve které jde o hodně a jejíž výsledek je nejistý. Pokud lékaři blufují a vláda neustoupí, české zdravotnictví - Leoš Heger - přežijí. Pokud ne, mnoho pacientů čeká 1. března ošklivý šok, uzavřela britská stanice.
Reformy Leoše Hegera:
|
- Chce dostat pod drobnohled všechny nově příchozí technologie a léky. O tom, které přístroje, kolik a do které nemocnic půjdou, bude napříště rozhodovat zvláštní komise. Heger tak chce zastavit nekontrolovaný vstup nových technologií, který v posledních dvou letech spolykal polovinu všech peněz, o které se zvedly výdaje na zdravotnictví. U řady přístrojů se přitom podle něj neví, nakolik pacientům prospívají. Nové přístroje přitom stojí miliardy korun
- Stanoví standardy a nadstandardy - tedy to, co bude ještě pojišťovna lidem platit a na co si bude pacient připlácet. Za standard chce prohlásit všechno, co pojišťovny hradily pacientům doposud. Připlácet se bude na lepší materiály (čočky, klouby), později by se mohly přidat i výkony.
- Jinak přerozdělí peníze pojišťovnám. Dnes mají některé pojišťovny přebytky na účtech, zatímco jiné ztrácejí. Je to dáno tím, že jedny mají mladší a zdravější klienty v produktivním věku, kteří odvádějí daleko více na pojistném a nečerpají tolik zdravotní péče, zatímco u jiných je pojištěna většina důchodců. Pojišťovny už také nebudou smět platit libovolně vysoké ceny vybraným nemocnicím. Heger chce zákonem lépe stanovit povinnosti pojišťoven a jejich vymahatelnost.
|