Některé lékaře zpět nevezmeme. Rádi se jich zbavíme, hlásají nemocnice

Většina nemocnic se nebrání návratu lékařů, kteří podali výpověď v souvislosti s akcí Děkujeme, odcházíme. Současně ale říkají, že automatický nárok na návrat do uvolněných pozic žádný z 3800 lékařů nemá. Někde už za odcházející našli náhradu, jinde počítají se seškrtáním míst. Část lékařů si odchod rozmyslela a výpovědi stáhla. Skepticky se v regionech dívají na plán snižování počtu akutních lůžek.

Vedení některých zařízeních dalo protestujícím lékařům k bezproblémovému návratu lhůtu. Lékaři v Hodoníně tak mohou výpověď stáhnout do 19. února, v liberecké krajské nemocnici do čtvrtka. V pražské Všeobecné fakultní nemocnici bude možné vzít zpět výpověď až do 28. února.

S automatickým návratem nemohou podle vyjádření vedení nemocnic počítat například protestující lékaři na jihu Moravy. "Někteří lékaři nejsou ti nejlepší a kliniky se jich rády zbaví," řekl ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. Podle něho půjde spíš o jednotlivce. Nejde o pomstu, lékaři se svobodně rozhodli, stejnou svobodu by měla mít nemocnice, míní. Napjatá je situace ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Ta sice stojí o většinu lékařů, kteří podali výpověď, podle ředitele Radomíra Maráčka ale zvažuje další spolupráci s lékaři, kteří porušili zásady slušného chování.

Zpátky nechce přijímat ani pražský Motol

Z ředitelů velkých pražských nemocnic je k odcházejícím lékařům nejméně benevolentní šéf Motola Miloslav Ludvík. Podle jeho názoru není možné vzít zpět všechny lékaře, vedení nemocnice už totiž jedná s novými uchazeči o jejich místa. Část odcházejících lékařů si navíc našla nová místa, uvedl. V Motole, který zaměstnává více než 1080 lékařů, vypovědělo smlouvy pouze něco přes dvacet lékařů.

Ani nemocnice ve Zlínském kraji možná nevezmou zpět všechny lékaře, kteří podali výpovědi. Odboráři s tím nesouhlasí. Podle předsedkyně místní organizace Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Kroměříž Ivany Horkové je nutné, aby zdravotnická zařízení přijala zpět všechny. Doktoři totiž současně s výpověďmi podepsali dohodu o vzájemné solidaritě, v níž se mimo jiné zavázali, že se nikdo do práce nevrátí v případě, že vedení nemocnice nevezme zpět všechny. Dohoda nicméně nemá právní, ale jen mravní povahu.

"Lékaři, kteří podali výpověď, jasně signalizovali, že jsou ochotni a schopni z nemocnice odejít. Pak je tedy nutné počítat s jejich odchodem," uvedl ředitel nemocnice v Uherském Hradišti Antonín Karásek.

Rušení akutních lůžek se nemocnicím nelíbí

Na plán zrušení 10 tisíc lůžek v nemocnicích se managementy nemocnic dívají skepticky. Většinou obecně souhlasí, čekají nicméně na bližší analýzy rozložení počtu rušených lůžek a říkají, že od devadesátých let se už několikrát počty lůžek snižovaly a dál už v řadě případů není kam. Strach mají především menší nemocnice v regionech.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger nabídl minulý týden lékařům v nemocnicích dvě miliardy korun. Pokud jednání nedospějí k dohodě, nemocnice by mohly přijít zhruba o pětinu lékařů, což by v některých zařízeních vedlo i k uzavírání celých oddělení.

Peníze na platy chce ministr získat zejména zrušením části akutních lůžek. Protestující lékaři podmiňují dohodu garantováním možnosti návratu všech doktorů, kteří podali výpovědi, zpět do zaměstnání. Premiér Petr Nečas to odmítá, chce také, aby peníze navíc nesměřovaly pouze k lékařům, ale k zdravotníkům obecně.