Nemocnice čeká největší krize za 25 let. Malé se topí v dluzích

Domácí
28. 10. 2011 06:30
Malé nemocnice to budou mít stále těžší.
Malé nemocnice to budou mít stále těžší.

Řadě malých nemocnic zvoní hrana. Příští rok se prý dostanou do bídy, jakou nezažily celých pětadvacet let. Prorokuje to Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic, která menší špitály zastřešuje. Už dnes se přitom řada krajských nemocnic potýká s dluhy. Polovinu svých závazků platí se zpožděním.

Nejlepší hospodář? Kdepak soukromník, je to stát. Alespoň v nemocnicích to platí jednoznačně. Jak vyplývá z čerstvých dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, fakultní nemocnice spravované ministerstvem zdravotnictví jen vzkvétají - v polovině roku skončily se ziskem 710 milionů korun. Naopak řada malých špitálů v regionech skomírá. Jsou zadlužené a v platební neschopnosti. Do červených čísel se propadly o 198 milionů.

V největších problémech se ocitly špitály ve Zlínském, Pardubickém a Libereckém kraji. Pokud jde o pozdní placení, pokulhávají nemocnice na Zlínsku, Vysočině a ve středních Čechách. Polovinu závazků platí tamní nemocnice se zpožděním.

"Krajské a městské nemocnice, které jsou akciovými společnostmi, hradily 44 procent svých závazků po lhůtách splatnosti. Objem závazků přitom činil 4,2 miliardy korun," uvádí čerstvá zpráva Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Fakultní nemocnice řízené ministerstvem zdravotnictví posílaly pozdě asi desetinu svých plateb.

Potíže nemocnic potvrzuje i průzkum společnosti ČSOB Factoring. Podle toho platí fakultní nemocnice se zhruba dvoutýdenním zpožděním. Menším špitálům trvá poslat peníze déle - až 65 dnů po dohodnutém termínu.

Bída, jakou nezažily 25 let

V regionech bude ještě hůř, prorokuje Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic, která regionální špitály zastřešuje. Malé nemocnice se podle něj dostanou příští rok do krize, jakou nezažily 25 let.

"Už dnes jsou diskriminovány nižšími platbami od pojišťoven a méně snadným přístupem k dotacím. Příští rok se nůžky mezi fakultními a malými nemocnicemi ještě rozevřou - kvůli inflaci, vyšší dani a růstu mezd. S tím malým nemocnicím nikdo nepomůže," řekl Fiala. Léčení se podle něj celkově prodraží o patnáct procent, pojišťovny ale pošlou nemocnicím o dvě procenta méně.

Malé špitály přitom musejí už dnes vystačit s polovinou peněz oproti velkým fakultním nemocnicím. Třeba na jídlo, energie a praní prádla dostanou 1230 korun denně, zatímco ve fakultní nemocnici hospodaří s 2120 korunami denně. Nedosáhnou ani na tučné dotace, jaké "svým" fakultním nemocnicím posílá vláda - na konci loňského roku schválila zvláštní injekci ve výši 16 miliard korun na modernizaci.

Dobře, že je pacienta kam odvézt

Ministerstvo zdravotnictví sice plánuje systém změnit a posílat v budoucnu všem špitálům stejně, ani to se ale malým nemocnicím nelíbí. Nový systém totiž počítá také s tím, že nemocnice přijdou o jistotu paušálů. Napříště dostanou jen tolik, kolik opravdu proléčí.

"To by také znamenalo konec. Jde o výkonový systém, ve kterém malé nemocnice nebudou moci těm velkým konkurovat," tvrdí Fiala a pokračuje: "Velká nemocnice si pacienta vždycky najde. Malým nemocnicím by se mělo platit už jen za to, že jsou. Že je pacienta kam odvézt, když se mu něco stane."

Jemonže s tím nikdo nepočítá. Naopak. Zdravotní pojišťovny už ohlásily, že nadbytečné a špatné nemocnice od ledna skončí. Vůbec poprvé se dokonce rozhodly vypovědět všem zařízením smlouvy a obnovit je jen s těmi nemocnicemi, které si vyberou. Počítá s tím ostatně i interní materiál ministerstva zdravotnictví, o kterém minulý měsíc informoval časopis TÝDEN. "O materiálu víme. Pokud bude VZP vypovídat živelně smlouvy, zůstanou pacienti bez péče," varoval už tehdy Stanislav Fiala.

Nejvíce peněz spolknou platy a léky

České pacienty dnes léčí celkem 166 nemocnic, regionálních je 144 z nich. Třetina regionálních špitálů hospodaří jako příspěvkové organizace, zbytek jsou obchodní společnosti.

Zatímco celkově vykazovaly nemocnice v první půlce letošního roku kladné výsledky a vydělaly půl miliardy korun, krajské a městské nemocnice ztratily 198 milionů korun. Nejvíce daly nemocnice na platy zdravotníků - asi 45 procent všech nákladů. Zhruba čtvrtinu peněz je stály léky a zdravotnické prostředky.

Jak si vedou nemocnice

Kraj

Hospodářský výsledek (v milionech Kč)

Závazky po lhůtě splatnosti (v procentech)

Praha

+69

13

Středočeský

+28

44

Jihočeský

+133

3

Plzeňský

+164

15

Karlovarský

-5

20

Ústecký

+38

40

Liberecký

-62

24

Královéhradecký

-29

25

Pardubický

-80

65

Vysočina

+6

49

Jihomoravský

+14

18

Olomoucký

+175

8

Zlínský

-64

50

Moravskoslezský

+121

17

Celkem

+507

24

Zdroj: ÚZIS, data k 30.6. 2011
Autor: - ver -Foto: Jan Schejbal, ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ