Zdravotnictví se potýká s nedostatkem peněz. Nemocnice jsou už od počátku roku nuceny dělat úsporná opatření. V případě, že se to nebude řešit, mohly by některé nemocnice sáhnout i k přerušení plánované péče. "A určitě by se to v mnoha případech dotklo pacientů velice konkrétně, protože je pro pacienta životně důležité, jestli bude třeba vyšetření při podezření na nádorové onemocnění uděláno včas," varuje předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Vy jste tento týden vyhlásili stávkovou pohotovost. Proč?
Kvůli kritické situaci ve zdravotnictví, kdy nemocnice nemají hotovostní peníze na zaplacení dodávek za léky a zdravotnický materiál a mnohým z nich chybí peníze na platy.
Čím se ten nedostatek peněz konkrétně projevuje? Jsou tam nějaké doprovodné příznaky jako propouštění sester?
Jsou tam doprovodné příznaky, které se projevují po celý letošní rok, protože nemocnice mají od počátku roku oproti roku 2011 snížené úhrady o pět procent. Takže nemocnice dělaly taková opatření, jako slučování některých oddělení, přidávání lůžek a tak. Některá oddělení v mnoha nemocnicích tak mají až čtyřicet pět pacientů, na které je v noci jedna sestra.
Jak to v současnosti pociťují pacienti a jak se to může změnit, pokud se ty peníze nenajdou?
Ve většině případů jsou prodlužované nebo odložené lhůty pro vyšetření, jsou prodlužované lhůty na některé operace a některé nemocnice kvůli nedostatku peněz zvažují, že přeruší do konce roku plánovanou péči.
Plánovaná péče znamená co? Operace?
Třeba plánované operace. Některé výkony budou prostě přesouvat na příští rok. A určitě by se v mnoha případech dotkly pacientů velice konkrétně, protože je pro pacienta životně důležité, jestli bude třeba vyšetření při podezření na nádorové onemocnění uděláno včas.
Kolik by zdravotnictví potřebovalo, aby se tomu vyhnulo?
V letošním roce mu bude chybět osm miliard. Jsou to čísla, která mám od pana premiéra Jiřího Rusnoka. Z toho nemocnicím chybí zhruba 5,6 miliardy. Příští rok je ta situace obdobná.
Příští rok má do systému díky zvýšení plateb za státní pojištěnce přibýt zhruba 4,7 miliardy. To není dostatečné?
Ne, je to málo. Právě proto jsme vyhlásili stávkovou pohotovost, protože jsme opakovaně upozorňovali pana premiéra, že ta situace je kritická. Navíc není řešena půjčka VZP a o novele úhradové vyhlášky, která je nutná k tomu, aby do nemocnic přišly peníze, se také nejedná.
A nekomplikuje vám v tuto chvíli vyjednávání to, že je krátce před volbami a současná vláda by tak neměla podnikat nějaké razantní neměnné kroky?
Nekomplikuje. Tato vláda sice tuto situaci nezavinila a někdo to musí řešit. To, aby nemocnice měly peníze na hotovosti, je třeba řešit okamžitě. Bůhví, jak dlouho bude trvat, než přijde další vláda. Pokud by to trvalo měsíc nebo dva, tak by se ty nemocnice dostaly do velkých problémů. My chceme, aby to řešila už tato vláda, jinak by odpovědnost za neřešení situace padala na ni.
Co by se muselo stát, abyste stávkovou pohotovost zrušili, nebo aby přerostla ve stávku?
Potřebujeme, aby vláda schválila půjčku Všeobecné zdravotní pojišťovně, aby ministerstvo zdravotnictví schválilo novelu úhradové vyhlášky, která na poslední tři měsíce letošního roku zvýší úhrady nemocnicím o pět procent. A tím zažehnáte tu nejakutnější situaci. Co se týká příštího roku, tak tam jsme požadovali zvýšení úhrad za státní pojištěnce ne o 4,7 miliardy, ale o 10,5 miliardy korun. To je otázkou jednoho pozměňovacího návrhu při projednávání ve sněmovně. Ale my chceme akutně řešit ten letošní rok.
Máte stanovený nějaký termín, po kterém začnete zvažovat další kroky?
Jednání tripartity ve čtvrtek 17. října.
