Český pacient si připlatí, rozhodla se vládní koalice. Za den v nemocnici dají lidé místo šedesáti korun rovnou sto. Prodraží se také chození ke specialistovi. Alespoň v těch případech, kdy to pacientovi nedoporučí přímo obvodní lékař. Levněji vyjde jen recept. Tam už se nebudou sčítat platby za každou položku, pacient dá za všechno třicet korun. Jak se to všechno projeví na konkrétních lidech v praxi?
Začalo to brněním na loketní hraně a skončilo dvěma nehybnými prsty. Mezitím se táhla šňůra několika vyšetření a konzultací. "Třikrát jsem byl u svého známého neurologa, jednou na neurochirurgii. Dělali mi EKG a několikrát rozbor krve. K praktikovi jsem si šel vlastně jen pro jeden papír - pro potvrzení, že můžu na operaci," popisuje jen dva týdny starou záležitost pětadvacetiletý Lukáš z Prahy. Na lokti se mu rýsuje polštář z obvazů, v peněžence chybí 390 korun. "To za dvě noci v nemocnici a devět třicetikorunových poplatků," vysvětluje.
Stačilo ale, aby začal trpět obrnou loketního nervu příští rok, a finanční ztrátu by pocítil daleko výrazněji: narostla by o více než polovinu - přesněji o 64 procent. Poplatky u lékaře se totiž zvedají.
Víc se bude platit za všechno kromě receptu: třeba za den v nemocnici to bude stokoruna namísto původních šedesáti korun. Levné léky do šedesáti korun budou k dostání jen za hotové. Dokonce šestkrát se prodraží chození ke specialistovi. Nově bude stát dvě stovky. Alespoň pokud pacienta neodkáže na odborníka obvodní lékař.
"Poplatky za specialistu se budou pohybovat kolem dvou set korun. Opatření má zabránit bezbřehosti péče," vysvětluje skokový nárůst budoucí ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Třetina českých lidí se totiž podle něj vydá přímo ke specialistům. Bez konzultace s praktikem. "Specialista je přitom vždycky pro systém dražší. Navíc v řadě případů by bohatě stačila péče obvodního lékaře," upozorňuje Heger.
Rozhovor s budoucím ministrem Hegerem čtěte v časopisu TÝDEN, který vyjde v pondělí 12.července.
Aby se nedostali do problémů senioři a chudší lidé, chce ministr zavést nižší limity. Tedy zákonem stanovenou hranici, která chrání pacienty před nadměrnými výdaji za péči a léky. "Líbil by se mi podobný systém, jaký mají například v Německu. Tam stanoví strop na dvou procentech ročního příjmu nebo daňového základu," popisuje Heger.
Pokud by se to mělo napasovat na průměrného českého důchodce, který bere penzi kolem devíti tisíc korun měsíčně, ochranný strop by se pohyboval kolem 2160 korun ročně. Tedy o něco níž, než je tomu dnes. Do limitu by se přitom započítávaly také poplatky za hospitalizaci a nákup levných léků za hotové. Tedy položky, které dnes limity nezahrnují.
Nyní je ochranný limit pro děti a seniory nad pětašedesát let 2,5 tisíce. Pokud zaplatí za lékaře víc, peníze jim pojišťovna vrátí. U ostatních pacientů platí limit pět tisíc korun ročně.
SROVNÁNÍ V ČÍSLECH |
Obrna loketního nervu dnes: Pětadvacetiletý Lukáš z Prahy navštívil během dvou týdnů lékaře devětkrát. Za každou návštěvu zaplatil regulační poplatek 30 korun. Za dvě noci v nemocnici pak dal 120 korun. Kromě toho užívá volně prodejný lék B-komplex za 112 korun. Regulační poplatky ho stály 390 korun. Dohromady dal doposud za léčení: 502 korun.
Obrna loketního nervu za rok: Pokud by Lukáš postupoval stejně jako dnes a navštívil hned specialistu (neurologa), zaplatil by vstupní regulační poplatek 200 korun. Za každou další návštěvu, kam by ho ošetřující lékař poslal, už by platit současných 30 korun. Za dvě noci ve standardním pokoji v nemocnici by dal 200 korun. Znovu by si pořídil volně prodejný lék B-komplex za 112 korun. Regulační poplatky by ho stály 640 korun. Dohromady by za léčení zaplatil 752 korun.
Rozdíl: 250 korun |