Počítač v ordinaci nepoužívá jen mizivé procento praktických lékařů. Řekl to předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Oponoval tak řediteli Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeňku Blahutovi, který citoval Ústav zdravotnických informací a statistiky, že jde o pět až sedm procent lékařů.
Podle Šonky lékaři eRecept nechtějí z jiných důvodů, než že by neuměli s počítačem. Povinnost posílat recepty od ledna elektronicky je jedním důvodů, proč část lékařů na protest neotevřela své ordinace. Dalším je financování jejich praxí.
"Není to tak, že by kvůli eReceptu odcházeli lidé, kteří nepracují s počítačem. Jsou to spíš ti, kdo už jsou třeba v důchodu a každý další rok zvažují, jestli ještě pokračovat. A těm se nelíbí další a další povinnosti, které na ně stát klade," řekl Šonka. Průměrný věk praktického lékaře je kolem 55 let. Přesluhují hlavně na venkově, kde je často nemá kdo nahradit. Podle Šonky zvažuje, že ordinace příští rok zavře, asi stovka praktiků.
Že praktičtí lékaři a ambulantní specialisté s počítačem umí potvrzují i způsoby, jakými komunikují se zdravotními pojišťovnami, kterým vykazují odvedenou práci, aby za ni dostali zaplaceno. Více než 90 procent praktiků podle mluvčího největší české zdravotní pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Oldřicha Tichého posílá výkazy přes internet. Dalších zhruba devět procent je nosí na pobočky na flashdisku nebo disketě.
"V některých případech se nechávají poskytovatelé zdravotních služeb v komunikaci s VZP zastupovat za úhradu specializovanými firmami, takže i ordinace bez počítače mohou z pohledu VZP vykazovat péči elektronicky," uvedl Tichý. V papírové podobě nosí výkazy na pobočku méně než půl procenta lékařů.
Přes internet se k lékařům dostávají i další informace důležité pro fungování jejich praxí. SÚKL je podle mluvčí Lucie Přinesdomové na svých webových stránkách informuje například o dostupnosti léčiv nebo jejich nežádoucích účincích. Ty, které lékaři nahlásí pacient, má naopak lékař prostřednictví elektronického formuláře nahlásit lékovému ústavu.
Několikrát ročně SÚKL také kvůli závadám v jakosti stahuje lék až od pacientů nebo pozastaví jeho předepisování. "V takovém případě se jedná o závady v jakosti, které ohrožují zdraví či dokonce život pacienta. Pokud lékaři nemají k těmto informacím přístup, mohou pacientovi v ordinaci aplikovat léčivý přípravek, který je závadou v jakosti dotčen," vysvětlila Přinesdomová.
Ptali se mě, jestli nebudeme na #ZZS posilovat služby když stávkují praktičtí lékaři. Nebudeme. Z mého pohledu někteří stávkují už řadu let.
- Bazilis (@Bazilis) 18. října 2017
Právě SÚKL má na starosti zavedení a provoz eReceptu. Lékaři budou muset od ledna příštího roku každý vystavený recept odeslat také na centrální úložiště. Podle protestujících je systém nepřipravený a nemá slibované možnosti, jako je kontrola souběhu a vzájemných působení předepsaných léků. Měl by být proto podle nich dobrovolný. Zubní lékaři, kteří protest podporují, ordinace ale nechávají otevřené, navrhují, aby eRecept museli používat jen ti, kdo vystaví ročně přes 120 receptů. Typický zubař podle nich vypíše dva či tři týdně.
Návrh úhradové vyhlášky pro příští rok počítá pro lékaře za zavedení eReceptu asi se 178 miliony korun. Kompenzaci ale požadují i lékárníci, po které bude podle jejich komory znamenat až trojnásobné prodloužení vydání léku. Asi 400 lékáren ve středu na protest zavře mezi 10.30 a 11.00, další protest podpoří symbolicky.
