Veterináři budou muset rozhodnout, zda kvůli ptačí chřipce ve velkochovu brojlerů v Noříně na Orlickoústecku utratí také desítky papoušků. Miroslav Kopřiva je v obci chová asi ve třech voliérách, některé z nich jsou venku. Radek Axmann z Krajské veterinární správy ve středu řekl, že zatím nemůže říci, jestli budou ptáci vybiti, nebo ušetřeni.
"Papoušky chovám už 20 let. Určitě bych za ně požadoval nějakou náhradu, hodnota chovu je 200 000 až 300 000 korun. Mám tam i okrasnou drůbež, třeba bažanty," řekl Kopřiva. Možnost nákazy svých opeřenců ptačí chřipkou nevylučuje. "Vrabci nebo vlaštovky prolétnou všude, i pletivem," uvedl chovatel.
V nedaleké Tisové, kde se vyskytl první případ ptačí chřipky ve velkochovu v republice, odborníci minulý týden pochybili právě v případu papouška. Korelu usmrtili, i když je její majitelka upozornila na to, že ji chová 20 let doma v kleci. Proto korela nemohla přijít do styku s volně žijícími ptáky. Veterináři pak chybu přiznali, ministr zemědělství Petr Gandalovič se ženě omluvil a přivezl jí novou korelu.
Drůbež musí zmizet
Zprávu, že jejich drůbež musí veterináři vybít, přijímají obyvatelé Nořína spíše smířlivě. Podle starosty Stanislava Kuthana mají drobnochovatelé v obci asi 300 kusů drůbeže. Lidé chovají hlavně slepice, kuřata nebo kachny. 
Například Františka Hošdorová má svých sedm slepic a osm kuřat už od minulé středy, kdy se vyskytla chřipka v nedaleké Tisové, zavřené, aby nepřišly do styku s volně žijícím ptactvem. Ani tak ale svou drůbež neuchránila.
Zdrojem nákazy podle veterinářů není tentokrát infikovaná sláma, používaná v krůtím chovu v Tisové jako podestýlka, ale nepřímý kontakt s lidským nebo ptačím nositelem viru. Obyvatelé ale mají jiný názor. "Stohy slámy, které se vozily jako podestýlka do Tisové a z které se patrně také rozšířila nákaza, se vozily na obě postižené farmy v Tisové a Noříně," řekl místní obyvatel Rudolf Ondráček. "Už jsem nechal slepice venku, je to totiž jedno, stejně je vybijí," uvedl.
Ilustrační foto: ČTK
