Připomíná to znárodnění, čertí se špitály na odpis

Vzkaz zdravotních pojišťoven deseti tuzemským nemocním, že by měly postupně úplně zavřít akutní lůžková oddělení, vzbudil mezi zástupci špitálů poprask. "O něčem takovém vůbec nebyla řeč," zlobí se například Josef Krajník z Podřipské nemocnice. A verdiktu pojišťoven se brání i další špitály, které se ocitly na černé listině. Prý ještě nic není dojednáno.

Podřipská nemocnice v Roudnici na Labem má v současné době hned pět lůžkových oddělení. Vedle chirurgie a interny i dětské, novorozenecké a gynekologii s porodnicí. Zdravotní pojišťovny ale s posvěcením ministerstva zdravotnictví rozhodly, že by měl roudnický špitál akutní lůžkovou péči postupně úplně zrušit. A stejný osud nalinkovaly hned 12 (se dvěma se rovnou dohodly na ukončení smlouvy - pozn. red.) ze 152 českých nemocnic. "Akutní péče tam bude přetransformována na jiný typ péče, tedy na jednodenní nebo následnou," prohlásil Ladislav Friedrich, viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Zástupcům nemocnic se však takové rozhodnutí nelíbí. O to víc, že se o něm často dozvěděli poprvé z médií. "Zrušení akutní péče jsme ani v kuloárech nikdy s nikým neprojednávali. Předpokládali jsme, že tady bude interna, chirurgie, a že se postupně domluvíme dál. Je trapné, když se to dozvídám z médií. Trošku to připomíná kolektivizaci zemědělství, nebo možná znárodnění, protože jsme nestátní zařízení," nebere si servítky jednatel roudnického špitálu Krajník.

A podobně ostře mluví obchodní ředitel dalšího zdravotnického zařízení na odpis - pražské Kardiologie na Bulovce Rostislava Hampela. Komunikace se zdravotními pojišťovnami byla podle něj prakticky nulová, oficiálně se zúčastnil jednoho jednání. "Pro mě je v tom všem jediný vzkaz: ročně ošetříme 2500 pacientů, zhruba 350 infarktů, asi 13 tisíc ambulantních pacientů, uděláme 6000 ech, a to všechno bude muset někdo udělat. Anebo ti lidé umřou na chodníku," řekl Hampel agentuře ČTK.

Ministerstvo: Chceme bezpečí pro pacienty

České nemocnice mají podle pojišťoven postupně přijít o 6000 lůžek, tedy zhruba každá desátá ze současného stavu. Ministersvo zdravotnictví jejich postup schvaluje. Podle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska totiž nejde v prvé řadě o rušení lůžek, ale o to, aby akutní lůžkovou péči poskytovaly jen zařízení s erudovaným personálem a špičkovým vybavením. "Tímto procesem má být zajištěna vyšší kvalita a bezpečnost zdravotní péče pro občany," tvrdí Nosek.

Odepsané nemocnice ovšem odmítají, že by léčily špatně, a jsou připravené o svůj osud dál bojovat. "Kdyby to mělo být, nevím, soudní cestou a jinými věcmi, tak se budeme snažit možná nejen v republice, protože tohle je neuvěřitelné," řekl Krajník on-line deníku TÝDEN.CZ. "Intenzivně jednáme o uzavření nových dohod na nadcházející období tak, abychom zajistili potřeby pacientů z daného regionu. A můžeme tedy kategoricky vyloučit, že by samotný provoz našich zařízení měl být jakkoliv ohrožen," doplnila za ohrožené nemocnice v Tanvaldu a v Sedlčanech Dagmar Dvořáková, mluvčí společnosti MEDITERRA.

Pojišťovny v pondělí oznámily, že tuctu nemocnic nabídnou místo obvyklých pětiletých pouze krátkodobé smlouvy. Špitály by podle nich pak měly během půl roku až roku přejít do nového režimu. Současné smlouvy vyprší nemocnicím na konci roku. Krizový štáb nemocnic, odborů a pacientů jim už dříve doporučil, aby nové, krátkodobé kontrakty pod nátlakem nepodepisovaly. A zastání mají ohrožené nemocnice i v levicovém Senátu.

"Ve spádové oblasti roudnické nemocnice bylo 65 tisíc lidí. Je to neuvážený a velmi nerozumný krok," řekl ČTK nově zvolený senátor za Litoměřicko Hassan Mezian (ČSSD), který měl zachování nemocnic v regionu jako hlavní předvolební téma. Na podporu Podřipské nemocnice se podle něj peticí vyslovilo už 14 tisíc lidí a pojišťovny  prý nemají pro své rozhodnutí žádnou oporu.