Virus H5N1 byl u člověka poprvé zjištěn v roce 1997 v Hongkongu, od té doby zabil více než stovku lidí. Už sama formule H5N1 vzbuzuje u lidí paniku. Je k ní opravdu důvod, nebo je jen plodem dramatických novinových titulků?
K TÉMATU: V Tisové začalo vybíjení drůbeže (video)
Fronty v čekárnách u lékaře, nedostatek očkovacích vakcín proti chřipce. I to byl jeden z důsledků obrovské mediální pozornosti věnované ptačí chřipce. Na druhé straně stály sliby politiků, zbrusu nový pandemický plán pro Českou republiku nebo vznik specializovaných vědeckých týmů a laboratoří zasvěcených tomuto onemocnění. A také rapidně stoupající zisky farmaceutických firem.
„Smrtelný vir zabíjí v unii už i drůbež. Úřady likvidují miliony ptáků,“ hlásají titulky. A lidé přestávají jíst drůbeží maso. Exministr zemědělství Jan Mládek v zoufalé snaze o podporu českých chovatelů kuřat zve novináře na drůbeží snídani, která má českou veřejnost přesvědčit, že nemoc skutečnou hrozbu nepředstavuje.
„H5N1 prý hrozí více u Pardubic. Bratislava potvrdila smrtící virus,“ píše se jinde. Odborníci mezitím varují před zbytečnou panikou. Zatím totiž nikdy nedošlo k přenosu viru z člověka na člověka. K nákaze od ptáků navíc nikdy nedošlo v Evropě, protože přenos je možný pouze blízkým kontaktem například se syrovou krví infikovaného zvířete, který je v evropském kulturním prostředí v podstatě nepřijatelný.
Co je to pandemie? Lavinovitě se šířící onemocnění. Jde o hromadný výskyt infekčního onemocnění, které se rozšíří na území více států nebo i světadílů. Není také na rozdíl od epidemie omezena časem. |
Přibývá nahlášených případů mrtvých ptáků, na některých místech chovatelům jejich sousedé ve strachu před nemocí úmyslně vybíjejí chovy drůbeže. Hygienici zakazují venkovní chovy. V polovině května 2006 však cirkus utichá a ptačí chřipka z České republiky mizí. Až do středy 20. června 2007.
Virus ptačí chřipky H5N1 se poprvé objevil v roce 1997 v Hongkongu, kde infikoval 18 lidí. Pro šest z nich bylo onemocnění smrtelné. Od poloviny roku 2003 virus způsobil závažné hromadné nákazy drůbeže. Koncem roku byly zaznamenány první infekce osob, které byly s nakaženými ptáky v kontaktu. Do dnešního dne viru podlehla více než stovka lidí. Podle opakovaných ujištění odborníků však virus zatím není schopen přímého přenosu mezi dvěma lidmi.
Zajímavosti ze světa ptačí chřipky
|
Podobných příkladů (nejen) mediální hysterie, jako je ptačí chřipka, se v minulosti vyskytlo už několik. Z těch známějších jmenujme takzvanou nemoc šílených krav, která obcházela Evropu jako strašák v 90. letech, nebo syndrom SARS, který se podobně jako ptačí chřipka objevil v jihovýchodní Asii v roce
Odborníci se shodují, že obavy z viru rozhodně nejsou zcela plané. Kmen viru H5N1 je totiž jedním z podtypů ptačí chřipky, které mohou napadnout i člověka. Skutečné těžkosti by však lidstvo čekaly teprve ve chvíli, kdy by se virus „naučil“, jak přeskakovat z jednoho člověka na druhého, což je podle virologů pouze otázkou času.
Foto: archiv
