Hotovo. Příští týden spatří světlo světa nový sazebník ministerstva zdravotnictví. Dostupný bude veřejně na internetu. Naprosto každý se v něm dočte, kolik stojí umělý kloub, berle či nemocniční přístroj. Na čtvrteční besedě o reformě zdravotnictví v prostorách pražské New York University to potvrdil poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek.
Co nemocnice, to jiná cena umělého kloubu. To by mělo podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera skončit. Zatímco doposud nakupovaly špitály materiál za ceny, které si samy nasmlouvaly, do budoucna budou vázány tabulkou. Sumy v tabulce budou tvořit strop. Cenu ještě sníží povinné elektronické aukce.
"Nový sazebník je hotov a koncem tohoto měsíce spatří světlo světa. Bude digitalizovaný, takže do něj bude moci nahlédnout každý. Ceny přístrojů a materiálů budou pro všechny nemocnice v celé zemi stejné,“ řekl Pavel Vepřek.
Ministerstvo tím chce dosáhnout dvojího účinku: ušetřit a změnit současnou praxi, kdy se v každé nemocnici utrácejí za stejné pomůcky a materiály naprosto odlišné částky. Sazebník bude navíc sloužit jako základ pro stanovení materiálového standardu a nadstandardu, tedy toho, co ještě lidem zaplatí pojišťovna a na co už si budou muset přidat ze svého.
Nehlídaných 23 miliard
Plán si získal podporu České lékařské komory. "Ceny zdravotnických prostředků doposud nikdo nereguloval. Naprosto běžně se proto stávalo, že stejnou věc nakupovaly různé nemocnice za různé ceny. Žádná omezení neplatila ani pro drahé nemocniční přístroje jako ultrazvuky nebo zobrazovače CT,“ souhlasí šéf komory Milan Kubek. Za ty přitom nemocnice platí desítky milionů korun.
Kubek současně podotkl, že ministerstvo by se mělo zaměřit také na léky. Tam sice regulace existuje, ale nefunguje. Lékovou politiku podle Kubka Leoš Heger vůbec neřeší.
Na zdravotnické prostředky plyne každý rok zhruba osm procent výdajů na zdravotnictví, tedy kolem 23 miliard korun. A číslo roste. Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků Czechmed nedávno zveřejnila statistiku, podle níž letí náklady na speciální materiál strmě nahoru. Třeba v pražském Motole se zvedly od roku 2003 do roku 2009 o čtvrtinu – na konečných 670 tisíc korun. Podobné to bylo ve Všeobecné fakultní nemocnici, která zaplatila za stejné období o 23 procent víc - celkem 837 tisíc korun.
Ceny zdravotnických prostředků už chtěl za ministra Tomáše Julínka jeho náměstek Pavel Hroboň, jenž chtěl dát navíc pacientovi na výběr: už by nemusel přijmout takovou zdravotnickou pomůcku, kterou mu určí lékař, ale mohl by si z pestré škály výrobků vybrat sám. Pojišťovna by mu ale zaplatila jen určitou částku danou tabulkou.
