Lázeňská vyhláška, jež omezila rozsah péče hrazené zdravotními pojišťovnami, zůstane v platnosti jen do konce letošního roku. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny senátorů na její zrušení, avšak odložil vykonatelnost svého nálezu, aby umožnil schválení nové úpravy. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) České televizi řekl, že respektuje rozhodnutí Ústavního soudu a ministerstvo se bude snažit co nejrychleji připravit zákonnou předlohu.
Ministerstvo zdravotnictví již dříve oznámilo, že chystá změny, které budou příznivější pro pacienty a pomohou také provozovatelům lázní. Podle ústavních soudců musí napříště rozsah hrazené lázeňské péče stanovit Parlament.
Lázně se v posledních třech letech dostaly do vážných ekonomických problémů. Jednou z příčin je podle provozovatelů právě vyhláška, kterou vydal tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Zkrátila pobyty a omezila počty diagnóz, se kterými pacienti mohli jet do lázní na účet zdravotního pojištění.
"V rámci lázeňské péče v minulém roce došlo k dramatickému poklesu objemu financí, které pojišťovny věnovaly této velmi potřebné péči o zhruba o 50 procent. A samy pojišťovny si uvědomily, že toto je dlouhodobě neudržitelné a už pro letošní rok mají ve svých zdravotně-pojistných plánech navýšení zhruba 300 milionů korun právě pro lázeňskou péči. Takže zdravotní pojišťovny s těmito financemi už letos počítají," řekl ministr Němeček.
Senátoři loni navrhli soudu, aby zrušil celý předpis, jehož přílohou je seznam zahrnující nemoci, odborná kritéria, délku pobytu a indikační zaměření. ÚS se ztotožnil se základní námitkou, podle níž by problematiku měl upravovat zákon či jeho příloha, a nikoliv pouhá ministerská vyhláška. Rozsah bezplatné zdravotní péče má totiž podle Listiny základních práv a svobod vymezovat norma vzešlá z parlamentní demokratické debaty.
Podle Ústavního soudu je hledání rovnováhy mezi účinností léčby a její ekonomickou únosností legitimní. "Její dosažení však vyžaduje poměřování nejen medicínských, ale také ekonomických hledisek, jemuž je třeba přiznat povahu politického rozhodování," stojí v nálezu soudce zpravodaje Pavla Rychetského. Soud nebyl při rozhodování jednotný. Odlišná stanoviska k výroku měli Stanislav Balík, Vladimír Kůrka a Michaela Židlická, odlišné stanovisko k odůvodnění si vyhradil soudce Jan Filip.
Senátoři kritizovali také zkrácení hrazených pobytů a omezení možnosti opakované léčby. Změny podle nich připravily lázně o klienty a v dlouhodobém horizontu se negativně podepíší na zdraví občanů. Podle Ústavního soudu jsou ale podobně změny v kompetenci zákonodárců a samy o sobě neporušují právo na bezplatnou zdravotní péči. "Předmětné snížení rozsahu lázeňské léčebně rehabilitační péče, která se hradí z veřejného zdravotního pojištění, ani neznemožňuje podnikání v oblasti poskytování lázeňské péče, ani nečiní přístup k ní pacientům nedostupným," stojí v nálezu. ÚS ale zdůraznil, že posuzování rozsahu bezplatné péče není jeho úkolem.
Ještě v roce 2010 šly do lázeňství ze zdravotního pojištění tři miliardy, loni už jen 1,6 miliardy korun. Propad příjmů některé lázně vážně zasáhl, kvůli poklesu počtu klientů mnohde ubylo lůžek i zaměstnanců. V únoru ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) oznámil, že jeho úřad připravuje změny v indikačním seznamu.
