Vydržím to do rána! Pohotovosti přišly kvůli 90 korunám o polovinu pacientů

Bolí to moc? Lékařské pohotovosti loni navštívilo o polovinu méně lidí než před pěti lety, kdy se ještě neplatil regulační poplatek 90 korun. Práce naopak přibyla záchranářům.

Do pěneženky musel před čtrnácti dny sáhnout i třiašedesátiletý František z Prahy. Na 90 korun ho vyšlo podezření z otravy vlastnoručně nasbíranými houbami. Zatímco on s návštěvou pohotovosti neváhal, řada lidí si ji od zavedení regulačního poplatku dvakrát rozmyslí.

Vyplývá to alespoň z aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). "Jako regulační zafungovaly poplatky jednoznačně u návštěv na pohotovosti a u receptů na léčivé přípravky," stojí v jeho zářijové zprávě, která mapuje spotřebu zdravotnických služeb v Česku v letech 2007 až 2011.

Se zavedením devadesátikorunového regulačního poplatku v roce 2008 poklesly podle zprávy počty ošetření na lékařské službě první pomoci pro dospělé o 41,1 procenta oproti roku 2007. A loni využilo pohotovost ještě méně pacientů: počet ošetření byl nižší o 53,5 procenta.

Zhruba o čtvrtinu klesl za sledované období i počet pacientů ošetřených pohotovostí pro děti a dorost. Naopak bolavé zuby vyhánějí lidi k lékařům téměř pořád stejně často. Počet ošetření na stomatologické službě první pomoci sice těsně po zavedení regulačních poplatků klesl o 36,7 procenta, za loňský rok už však ÚZIS eviduje jen o necelých pět procent méně ošetření než v roce 2007.

Zatímco na pohotovosti lidí ubývá, zdravotnická záchranná služba má práce stále více. Počet případů, ke kterým záchranáři vyjeli na základě tísňového volání, stoupl mezi roky 2007 a 2011 ze 686 tisíc na 811 tisíc. "Využití našich služeb sice roste, ale spíše pomaleji než v minulých letech. S poplatky bych to rozhodně nespojoval. Postupné vyšší využívání záchranných zdravotnických služeb je viditelné v celé Evropě a souvisí spíše s kvalitou poskytovaných služeb," řek on-line deníku TÝDEN.CZ šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz. Faktem ale je, že za sanitku se na rozdíl od návštěvy pohotovosti neplatí.

Opozice: Se simulanty se dá vypořádat jinak

Regulační poplatky u lékaře, v nemocnicích i v lékárnách zavedl bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). A vlna nevole, kterou vyvolaly, ho nakonec stála křeslo. Současná zpráva ÚZIS mu však zpětně dává za pravdu. Hlavním Julínkovým argumentem bylo právě snížení počtu pacientů v ordinacích.

Opozice exministrovi zásluhy rozhodně nepřipisuje. "Od zneužívání pohotovosti není nikoho nutné odrazovat regulačními poplatky. Stačilo by, kdyby všichni dělali pořádně svoji práci," nesouhlasí s regulačním účinkem poplatků prezentovaným ÚZIS stínový ministr zdravotnictví a senátor za ČSSD Jan Žaloudík. Pacienty, kteří nemají na pohotovosti co dělat, by podle něj měli odmítat sami lékaři. Nehledě na to, že zbytečné ošetření nemusí proplatit zdravotní pojišťovna.

Regulační poplatky přinesou každoročně do zdravotnictví přes pět a půl miliardy korun. "Je pravděpodobné, že v případě nezavedení regulačních poplatků by si udržení systému financování zdravotnictví vyžadovalo jiné dodatečné zdroje," stojí ve zprávě ÚZIS.

Ani s takovým argumentem však opozice nesouhlasí. "Jde o dvě procenta z celkově třistamiliardového rozpočtu, která se běžně ve firmách berou jako statistická odchylka. Místo neustálé debaty o třicetikorunách a padesátikorunách bychom se měli seriózně zabývat vážnými věcmi," dodal Žaloudík. Šetřit by se podle něj mělo třeba na vybavení nemocnic, například na drahých robotických přístrojích, které pacientům nepřinesou nic navíc.