Plány
Vyšší mateřská i přídavky a novomanželské půjčky. Nová koncepce

Se zvýšením rodičovské z 220 tisíc na aspoň 250 tisíc korun, zvednutím mateřské či zdvojnásobením přídavků na děti počítá nová koncepce rodinné politiky, kterou připravilo ministerstvo práce. Poslední verze dokumentu obsahuje také návrhy na zavedení novomanželských půjček, výstavbu startovacích bytů, možnost umělého oplodnění pro samotné ženy, tříměsíční ošetřovné při péči o nemohoucí rodiče či podporu sdílených úvazků. Všechna opatření by ročně stála dvě až tři desítky miliard navíc.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v polovině prosince řekl, že brzy představí novou podporu "pracujících rodin s dětmi". Podle něj mnohé rodiny na přídavky a daňové slevy nedosáhnou. Sepsat koncepci rodinné politiky uložila vláda ministerstvu práce předloni. Dokument shrnuje doporučení odborné komise, v níž jsou demografové, sociologové či ekonomové.

Podle autorů koncepce se rodina mění. Tvoří ji jednotlivci, bezdětné páry i dvojice manželské, nesezdané či registrované s dětmi a také samotní rodiče s potomky. Lidé stojí méně o sňatek, mívají děti později, je vysoká rozvodovost. Porodnost poklesla, společnost stárne. Podle ministerstva práce by stát měl lidem zajistit podmínky, aby chtěli děti mít. Jiné představy o podobě rodiny než resort práce pod vedením ČSSD mají vládní lidovci. Výhrady ke zvyšování výdajů z rozpočtu mělo už dřív ministerstvo financí, které vede ANO.

Koncepce počítá s tím, že by se rodičovská měla zvýšit z nynějších 220 tisíc korun aspoň na 250 tisíc korun. Autoři připomínají, že rodičovský příspěvek nahrazuje příjem rodiči, který zůstává s malým potomkem doma. Představuje sice nejnákladnější rodinnou dávku, ale může také nejvíc chránit rodiny malých dětí před chudobou a díky zvýšení by se mohly snížit výdaje na jiné dávky, uvedlo ministerstvo. Dodalo, že díky vyšší částce by na rodičovskou chodilo i víc mužů. Náklady resort vyčíslil na tři miliardy korun.

Ženy na mateřské by podle návrhu měly dostávat 75 procent základu svého příjmu místo nynějších 70 procent. Do základu by se navíc měla započítat větší část výdělku. Snížil by se tak finanční propad matek s vysokou mzdou, zdůvodnilo ministerstvo. Stálo by to celkem přes 778 milionů korun.

Porodné by se mělo vyplácet podle plánu na každé dítě, ročně by to vyšlo zhruba na 1,7 miliardy navíc. Přídavky na děti by se měly zdvojnásobit. Podle věku dítěte by se místo nynějších 500, 610 a 700 korun vyplácelo 1000, 1200 a 1500 korun. Náklady by činily 11,1 miliardy. Rozšířit by se měl i okruh rodin, které by dávku dostávaly. Nyní na ni dosáhnou ty s příjmem pod 2,4násobek životního minima, podle návrhu pod 3,5násobek minima. Stálo by to přes dvě miliardy.

Místo daňové slevy na manžela či manželku by se mohla zavést nová sleva pro pečující či zvednout sleva na dítě. Ministerstvo poukazuje na to, že se polovina dětí rodí mimo manželství, samoživitelky a samoživitelé či lidé s nízkým příjmem slevu využít nemohou a téměř čtvrtina manželských dvojic, která slevu uplatňuje, potomky nemá.

Podle koncepce by se měla změnit i pravidla umělého oplodnění. Měl by se zvýšit věk pro hrazení zákroku ze zdravotního pojištění ze 38 na 43 let, víc by mělo být i proplácených pokusů. Svobodné ženy by nově nepotřebovaly k podstoupení umělého oplodnění souhlas muže, vdané by naopak musely mít souhlas manžela.

Návrh počítá se sociálními byty i dotacemi na výstavbu malometrážních bytů pro mladé rodiny a seniory. Novomanželé by mohli dostávat novomanželské půjčky do 300 tisíc korun s nízkým úrokem. Na splacení by měli až 15 let, úroky by klesaly podle počtu narozených dětí.

Mezi návrhy patří i podpora sdílených pracovních míst a flexibilních úvazků, zajištění školní družiny pro všechny žáky prvního stupně základních škol, bezplatná nabídka základních kroužků či tříměsíční ošetřovné z nemocenské pro lidi, kteří pečují o nemohoucí příbuzné.