Stěží si lze představit zoufalství rodičů, jejichž dítě onemocní cukrovkou. Bezmoc pociťují i ve chvíli, kdy zjistí, že stát na ně připravil past: navzdory zdravotnímu pojištění a zákonodárcům slibujícím nápravu vydávají i nadále ročně značnou část rodinného rozpočtu na nezbytnou léčbu.
Cukrovkou prvního typu, již nelze vyléčit, trpí v Česku 2500 dětí, což je zhruba dvakrát víc než před deseti lety. Podle lékařů za to mohou dědičné faktory i vnější vlivy.
Nejčastěji onemocní chlapci a děvčata do šesti let věku, což se přihodilo i rodičům malého Tomáška. Na 15. říjen 2010 jen tak nezapomenou. "Ten den nás učitelka v mateřské školce upozornila, že náš tehdy tříletý syn pije nadměrné množství vody," vypravuje Jaroslav Lukáš z Prahy. O den později už chlapečkovi odebrala v ordinaci krev dětská praktická lékařka. Ještě to odpoledne si byl hrát s otcem na dětském hřišti. Pak náhle zazvonil mobil. "Pediatrička volala, že musíme okamžitě do nemocnice. V pražském Motole, kde je centrum dětského diabetu, synovi diagnostikovali cukrovku prvního stupně."
Jedinou možností léčby diabetu je podávání inzulinu, který si tělo nemocného neumí samo vyrobit. Jaroslav vysvětluje, že k aplikaci inzulinu se používají inzulinová pera, aplikátory ne nepodobné klasickému psacímu peru, mající jemnou jehličku. Vše ale něco stojí. "Každý z nás je přitom plátcem zdravotního pojištění a právem očekává, že mu - nebo jeho dětem - v době nemoci bude poskytnuta bezplatně léčba. V případě cukrovky toto pravidlo úplně neplatí," zlobí se rodič.
Pojišťovny hradí diabetikům jen množství zdravotních pomůcek přikázané zákonem nebo i méně, což samy potvrzují. Například diabetologové jsou podle Jaroslava kvůli současné legislativě omezováni v předepisování množství diagnostických proužků na stanovení glukózy v krvi.
Rodiče doplácejí tisíce
Vzhledem k tomu, že průměrný diabetik I. typu, kam patří většina diabetických dětí, je nucen se měřit třikrát až čtyřikrát denně, spotřebuje přibližně 1300 proužků ročně, přičemž spotřeba diagnostických proužků u malých dětí může být i více jak dva tisíce. "Pojišťovna nám proplatí 1825 proužků, ale naše spotřeba je 2400 proužků. Doplácíme tak čtyři tisíce korun ročně," podotýká Jaroslav.
Co se týká jehliček do pera, pojišťovna jich proplácí dvě stě. "Ale synovi musíme inzulin píchat až pětkrát denně. Spotřebujeme tak ročně 1460 jehliček, to znamená, že doplácíme 4420 korun."
Dále je třeba měřit takzvané ketolátky v moči. Zde Jaroslav doplácí ročně 480 korun. Zhruba tisícovku stojí dezinfekce, kterou například narkomani dostávají zdarma. "Manželka, která pracuje kvůli synovi jen na částečný úvazek, dostává od státu tři tisíce korun jako příspěvek na péči o dítě, dřív to bylo sedm tisíc," uvádí Jaroslav s tím, že nárok na výměnu inzulinového pera mají jednou za tři roky. Nepočítá přitom další náklady, jako je výběr vhodných potravin, vitaminů či speciální sportovní pomůcky.
Čekání na zákon
Podle všeho však není chybou pojišťoven, že pomůcky pro diabetiky nehradí do plné výše. Vinna je spíš liknavost zákonodárců. Loni se totiž na ministerstvu zdravotnictví uskutečnila jednání při přípravě nového zákona o zdravotnických prostředcích; návrh pracuje s tím, že diabetikům do osmnácti let a těhotným diabetičkám bude hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění až 2500 kusů diagnostických proužků na stanovení glukózy. "Tento návrh vzešel z řad odborných společností a zástupci pojišťoven, tedy i Všeobecné zdravotní pojišťovny, nový zákon podpořili," řekl on-line deníku TÝDEN.cz mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Vysvětluje, že u inzulinových per se navrhuje (v případě, že jde o diabetika aplikujícího si inzulin třikrát a vícekrát denně) zvýšení počtu jehliček hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění na 300 kusů ročně. "Zástupci pojišťoven opět s tímto návrhem, který bude vůči pacientům s diabetem vstřícnější, souhlasili," podotýká Tichý.
Heger: Možností je i příspěvek na péči
Zákon však nebyl dosud schválen, přitom předpokládaná účinnost je již od 1. ledna příštího roku. "A víme, jak schvalování v naší zemi probíhá," uzavírá rodič Jaroslav. Situaci uklidňuje šéf zdravotního výboru sněmovny Boris Štastný (ODS): "Nyní bude otevřena novela zákona, který to řeší. Finální znění je na ministerstvu zdravotnictví."
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) k tomu pro on-line deník TÝDEN.cz uvedl: "Doufáme, že nový zákon se dostane do vlády a sněmovny brzy. Snažíme se, aby to bylo ještě v létě. Diabetické děti bychom rádi uspokojili, ale obecně nějaké limitace, eventuálně spoluúčast pominout nelze, aby byli pacienti u dražších pomůcek motivováni k šetrnému zacházení. Jinak úhrady nemají konce." Jedna z možností jak ochránit sociálně slabé rodiny je podle ministra nějaký příspěvek na péči o postižené. "A to se budeme ještě snažit dolaďovat s ministerstvem práce," doplnil ministr.
