Ukrajinská krize
Zeman doporučil Rusům "mírové gesto". Našel podporu

Východní partnerství kvůli zklidnění situace na východě Evropy doporučilo Ruské federaci, aby stáhla vojska od hranic s Ukrajinou. Ukrajinské republice pak diplomaté doporučují decentralizaci země. Oběma zemím, mezi nimiž přetrvává napětí, Česká republika nabízí, že zprostředkuje společné jednání. Nabídku na zprostředkování podpořili i zástupci zemí, kteří se dvoudenní vrcholné schůzky Východního partnerství zúčastnili. Po skončení summitu to řekl český prezident Miloš Zeman.

"Dohodli jsme se, že zvolíme formu, které nebudeme říkat výzva, ale doporučení," řekl Zeman. "Je to jednomyslné doporučení Ruské federaci, aby jako mírové gesto a v zájmu deeskalace rusko-ukrajinského konfliktu stáhla svá vojska z hranic Ukrajiny," uvedla hlava českého státu. Snížení napětí je podle prezidenta důležité kvůli tomu, aby současná situace nepřerostla v "rozsáhlé ozbrojené boje s množstvím obětí."

Ukrajinské republice státníci doporučili, aby v souladu se závěry ženevské konference decentralizovala svou zemi. Účastníci summitu také podpořili svobodné volby na Ukrajině, které by se podle Zemana měly konat bez vnějších zásahů a pod příslušnou mezinárodní kontrolou.

Česká republika podle Zemana nabízí oběma zemím zprostředkovatelské služby, které by měly zabránit tomu, aby napětí přerostlo v ozbrojené boje. "Mediační role je podmíněná přáním obou stran," dodal Zeman.

Zprostředkovatelská role má podle něj být uskutečněna stylem "kyvadlové diplomacie". Vyjednávací tým by měl létat mezi Kyjevem a Moskvou, neměl by mít jedno stálé sídlo, například v Praze. Za první dva kroky mediační role Prahy Zeman označil páteční výzvy na stažení ruských vojsk a decentralizaci Ukrajiny.

Dosluhující slovenský prezident Ivan Gašparovič na tiskové konferenci v české metropoli uvedl, že by se Bratislava mohla do rozhovorů také zapojit. "Slovensko by asi umělo sehrát významnou úlohu," řekl.

Do projektu Východního partnerství se v roce 2009 během českého předsednictví Evropské unii zapojily Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s unií.

Na jednání o výsledcích prvních pěti let fungování tohoto projektu a jeho budoucnosti přijeli do Prahy prezidenti většiny účastnických států programu a prezidenti Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a Litvy. Za EU se účastní eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.