Východní partnerství kvůli zklidnění situace na východě Evropy doporučilo Ruské federaci, aby stáhla vojska od hranic s Ukrajinou. Ukrajinské republice pak diplomaté doporučují decentralizaci země. Oběma zemím, mezi nimiž přetrvává napětí, Česká republika nabízí, že zprostředkuje společné jednání. Nabídku na zprostředkování podpořili i zástupci zemí, kteří se dvoudenní vrcholné schůzky Východního partnerství zúčastnili. Po skončení summitu to řekl český prezident Miloš Zeman.
Anketa:
Myslíte, že pokud bude vláda v Kyjevě pokračovat v nasazení armády proti občanům na jihovýchodě Ukrajiny, mělo by tam Rusko vojensky zasáhnout a "chránit" tamní ruské obyvatelstvo?
- Ne. 33%
- Ano. 33%
- Je mi to jedno. 33%
"Dohodli jsme se, že zvolíme formu, které nebudeme říkat výzva, ale doporučení," řekl Zeman. "Je to jednomyslné doporučení Ruské federaci, aby jako mírové gesto a v zájmu deeskalace rusko-ukrajinského konfliktu stáhla svá vojska z hranic Ukrajiny," uvedla hlava českého státu. Snížení napětí je podle prezidenta důležité kvůli tomu, aby současná situace nepřerostla v "rozsáhlé ozbrojené boje s množstvím obětí."
Ukrajinské republice státníci doporučili, aby v souladu se závěry ženevské konference decentralizovala svou zemi. Účastníci summitu také podpořili svobodné volby na Ukrajině, které by se podle Zemana měly konat bez vnějších zásahů a pod příslušnou mezinárodní kontrolou.
Česká republika podle Zemana nabízí oběma zemím zprostředkovatelské služby, které by měly zabránit tomu, aby napětí přerostlo v ozbrojené boje. "Mediační role je podmíněná přáním obou stran," dodal Zeman.
Zprostředkovatelská role má podle něj být uskutečněna stylem "kyvadlové diplomacie". Vyjednávací tým by měl létat mezi Kyjevem a Moskvou, neměl by mít jedno stálé sídlo, například v Praze. Za první dva kroky mediační role Prahy Zeman označil páteční výzvy na stažení ruských vojsk a decentralizaci Ukrajiny.
Dosluhující slovenský prezident Ivan Gašparovič na tiskové konferenci v české metropoli uvedl, že by se Bratislava mohla do rozhovorů také zapojit. "Slovensko by asi umělo sehrát významnou úlohu," řekl.
Do projektu Východního partnerství se v roce 2009 během českého předsednictví Evropské unii zapojily Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s unií.
Na jednání o výsledcích prvních pěti let fungování tohoto projektu a jeho budoucnosti přijeli do Prahy prezidenti většiny účastnických států programu a prezidenti Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a Litvy. Za EU se účastní eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.
