Zeman i stmelování. Uchazeči o Hrad řekli, proč kandidují

Společná evropská armáda není reálný projekt a nemohla by fungovat. Shodla se na tom pětice prezidentských kandidátů, kteří debatovali v pražském kině Světozor v rámci projektu studentských prezidentských voleb, které pořádá společnost Člověk v tísni.

Se studenty středních škol přišli debatovat bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, podnikatel Michal Horáček, lékař Marek Hilšer, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Kvůli jinému programu se omluvili bývalý premiér Mirek Topolánek, někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek a bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Prezident Miloš Zeman podle organizátora akce Karla Strachoty svou neúčast zdůvodnil tím, že nevede kampaň. "Což vidíme každý den v ulicích, jak kampaň nevede," poznamenal se zjevným odkazem na billboardy propagující Zemanovu kandidaturu. Jejich vyvěšení se souhlasem Zemana objednali prezidentovi přátelé.

Drahoš studentům svou kandidaturu zdůvodnil tím, že není spokojen s tím, jak vykonává funkci současný prezident. Voličům chce nabídnout své zkušenosti vědce a manažera Akademie věd.

Horáček kandiduje, protože může nabídnout něco, co ostatní nemohou, a to svou nezávislost. Chtěl by být prezidentem, který respektuje lidi.

Hynek slíbil schopnost stmelovat lidi. Česká společnost je podle něj názorově rozdělena, což není v jejím zájmu. Hanniga ke kandidatuře přemluvili jeho spolupracovníci. Podotkl, že to považoval za svou vlasteneckou povinnost. Hilšer poznamenal, že ho štvaly časté změny názorů prezidenta Zemana. Přišlo mu fajn, aby byl mezi kandidáty někdo, kdo se bude snažit zlepšit politickou kulturu.

Studenti kladli kandidátům často dotazy, které se týkaly problematiky migrace, budoucnosti Evropské unie nebo vlády Andreje Babiše (ANO) a jeho vydání k trestnímu stíhání. Na Hanniga jeden ze studentů směřoval dotaz na jeho spolupráci s Adamem B. Bartošem, který byl podmínečně odsouzen za protižidovský výrok.

Kandidáti se shodli, že záměr některých politiků zřídit společnou evropskou armádu není reálný. Podle Drahoše je armáda atributem státu, a pojem evropská armáda je tak v zásadě nesmysl. Hynek podotkl, že by takový projekt ve skutečnosti nemohl fungovat. Myšlenku označil za fantasmagorii. Podle Horáčka by se kvůli tomuto záměru musela přepracovat lisabonská smlouva i ústavy některých států. EU by podle něj spíše potřebovala síly policejního typu k ochraně společné schengenské hranice. Hilšer podotkl, že je potřeba myslet na to, že česká armáda vzhledem ke své velikosti nemůže mít veškeré vybavení. Jednotné velení evropské armády podle něj asi nikdy nebude. Podle Hanniga je nápad společné armády nebezpečný, protože zájmy států jsou různé.