Bývalý předseda vlády a nynější čestný předseda Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ) Miloš Zeman by nejraději špatně hospodařícímu Řecku a Itálii 90 miliard korun nepůjčil. Přiměla by ho k tomu zřejmě jen hrozba zastavení miliardových evropských dotací České republice.
Expremiér reagoval na dohodu představitelů eurozóny o půjčce 200 miliard eur Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc ohroženým zemím. Peníze by fondu půjčily centrální banky eurozóny a dobrovolně i dalších zemí EU. ČR by na pomoc poskytla asi 3,5 miliardy eur, tedy 90 miliard korun, což je asi desetina devizových rezerv ČNB.
Řecká a italská vláda by ale podle Zemana měla přijmout nejen drastická úsporná opatření, ale také i v souladu s doporučením Mezinárodního měnového fondu více zdanit nejbohatší příjmové skupiny. "Zvýšený výnos těchto daní spolu s úspornými opatřeními může odstranit jejich rozpočtovou nestabilitu," soudí expremiér.
O osud EU se Zeman nebojí. Prošla podle něj už řadou krizí a z každé z nich vyšla posílená. Soudí však, že je nutné v její integraci pokračovat, zejména směrem k jednotné fiskální a daňové politice, protože bez nich nemá jednotná evropská měna hmatatelný efekt. Země, které by hospodařily nad své poměry, tak ty by měly z takto definované Evropské unie odejít, zdůraznil.
Pro poskytnutí půjčky 90 miliard korun se jednoznačně vyslovila ČSSD a ministra zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Proti se postavil prezident Václav Klaus. Premiér Petr Nečas (ODS) je také zatím spíš proti.
