Prezident Miloš Zeman je pro využívání zásob uranu, stejně jako je pro další rozvoj jaderných elektráren. Řekl to na setkání s obyvateli ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku, která byla právě s těžbou uranu léta spjata. "Česká republika preferuje jadernou energii a já pevně doufám, že u této preference zůstane a nepodlehne takzvanému solárnímu šílenství," zdůraznil prezident. Těžba ale podle něj nesmí ohrozit zásoby kvalitní pitné vody.
Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Chemickou těžbou bylo kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Situace je o to komplikovanější, že v okolí těžby je oblast rozsáhlé zásobárny pitných vod pro severní a střední Čechy. Za třicet let byly do podzemí vtlačeny čtyři miliony tun chemikálií. Sanace území potrvá podle odhadů do roku 2037 a přijde stát na padesát miliard korun.
Zeman ve Stráži připomněl, že to byl právě on, ještě jako premiér, kdo nechal těžbu uranu v Hamru v devadesátých letech zastavit, protože kyanidové louhování ohrožovalo spodní vody. "Stejně jako jsou důležité zásoby uranu, hnědého uhlí a řady dalších, tak jsou důležité i zásoby kvalitní pitné vody. Tu bychom určitě neměli otravovat jedy jenom proto, abychom jiné zásoby vytěžili," dodal Zeman. Je zastáncem ekologicky nezávadné těžby.
S těžbou uranu v Podještědí se zatím nepočítá, potenciál tam ale je. "Vytěžilo se v minulosti 26 tisíc tun, těžitelných zbývá 70 tisíc až 80 tisíc tun," uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík, který má sanaci území na starost.
Liberecký hejtman Martin Půta se domnívá, že je potřeba počkat na technologie, které umožní těžbu uranu ekologicky příznivějším způsobem, než byla těžba v minulosti. "Také je potřeba do ceny jaderné energie započítat všechny budoucí náklady, což se v minulosti nedělalo," poznamenal hejtman a dodal: "Myslím, že uran nám ze země nikdo nevezme, je to pojistka České republiky pro její energetickou budoucnost." Uran z Českolipska bude podle Půty možné využít třeba až za padesát nebo sto let, rozhodně by tak nebylo rozumné ložiska rudy prodávat.
V Česku je nyní jediný fungující uranový důl Rožná na Vysočině, těžit by se v něm mělo už jen pár let. Do budoucna přichází v úvahu lokalita Brzkov na Jihlavsku, kde je k dispozici přes tři tisíce tun uranu. V současné době by tam ale těžba byla ztrátová.
