Prezident
Zeman nazval vraždění Arménů Turky genocidou, ač to ČR neuznala

Prezident Miloš Zeman označil podle arménských médií při lednové návštěvě jeho arménského protějšku Serže Sargsjana v Praze hromadné vraždy Arménů v někdejší Osmanské říši za genocidu. Arménský tisk to zdůrazňuje kvůli faktu, že Česká republika na rozdíl od jiných států zavraždění více než milionu Arménů jako genocidu formálně neuznala. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor. Turecko coby nástupce Osmanské říše rezolutně odmítá, že by se na Arménech genocidy dopustilo.

"Příští rok to bude sto let od genocidy arménského lidu v roce 1915, kdy zemřelo 1,5 milionu Arménů," prohlásil podle arménských serverů Zeman při návštěvě Sargsjana, která se uskutečnila 30. ledna.

Podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka vyjádřil Zeman své osobní mínění o téměř sto let starých událostech. "Byl to soukromý názor a turecké straně byl vysvětlen," napsal v pátek Kmoníček.

Genocidu Arménů v letech 1915 až 1917 formálně uznalo 23 zemí, mezi nimi Německo a Francie, které jsou stejně jako Česko a Turecko členem Severoatlantické aliance. Krvavá historická kapitola dodnes rozděluje Jerevan a Ankaru, které mezi sebou neudržují diplomatické styky.

Zemanovo prohlášení přivítal senátor Jaromír Štětina. Arménské tiskové agentuře Armenpress řekl, že příští rok chce předložit v Senátu návrh deklarace ke stému výročí arménské genocidy. "Byl bych rád, kdyby se český Senát připojil k civilizovaným parlamentům, které uznaly arménskou genocidu," uvedl Štětina.

Kromě vyvraždění asi půldruhého milionu Arménů Osmanská říše přesídlila dalších zhruba půl milionu Arménů do neúrodných oblastí Mezopotámie; přes 100 tisíc lidí uprchlo do Ruska. Turecko tvrdí, že počet obětí dosáhl 250 tisíc až 500 tisíc a že v žádném případě nešlo o genocidu, ale pouze o represe zahrnující i deportace Arménů, kteří za první světové války vytvořili ve spolupráci s ruským nepřítelem "pátou kolonu".