Prezident Miloš Zeman má další tři kandidáty na doplnění Ústavního soudu (ÚS). Jsou jimi soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřina Šimáčková, bývalý politik a dosavadní člen ÚS Miloslav Výborný a soudce Nejvyššího soudu v Brně Ludvík David. "Zeman se s kandidáty sešel v úterý na Hradě," informovala jeho mluvčí Hana Burianová. Prezidentovy návrhy schvaluje Senát.
Senát by podle vyjádření některých jeho členů mohl kandidáty schvalovat již na červnové schůzi a mohl by je znovu hladce potvrdit. Předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD) ale řekl, že nominace zatím senátorům předloženy nebyly a že rychlé projednání garantovat nemůže.
Senát by mohl kandidáty, k nimž by měl podle dostupných informací patřit i současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, schvalovat ještě před prázdninami. Záležet bude ale na tom, kdy Zeman své nominace do horní komory pošle, uvedli místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) a šéf senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD).
"Já s nimi nemám problém, pokud jde o jejich osoby," uvedl k adeptům Antl. Chce především, aby se ústavními soudci nestávali straníci, kteří se přes noc stali nestraníky. Podobně se vyjádřil i Sobotka s tím, že nemá dostatek informací pouze o Davidovi. Očekává ale "relativně rychlé projednání" jejich nominací na schůzi, která by mohla být ve druhé půlce června.
Štěch pokládá za důležité, jak se k nominovaným vyjádří odborná veřejnost a jaké informace o nich získají senátoři. "Asi nejsou tak známí, jako byli předchozí čtyři, které jsme zvolili zhruba před třemi týdny," uvedl. Poznamenal, že Senát má na projednání ze zákona 60 dnů a že je třeba, aby senátoři měli čas návrhy zodpovědně posoudit.
Výborný je členem Ústavního soudu již nyní. Mandát mu však v červnu vyprší, ale ústava nezakazuje opakování mandátu.
"Včerejší schůzka s panem prezidentem na Hradě proběhla za účasti významných českých justičních představitelů a veřejného ochránce práv, debatovali jsme tam o mé profesní minulosti a o tom, čím bych mohla být ústavnímu soudu prospěšná," uvedla Šimáčková. "Pokud uspěji před Senátem a pokud budu jmenována prezidentem, tak samozřejmě funkci ústavní soudkyně ráda přijmu a učiním vše, abych ji vykonávala co nejlépe," dodala soudkyně.
Ludvík David potvrdil, že nabídku ucházet se o místo ústavního soudce přijal. Blíže se však vyjadřovat nechtěl.
"Ústavnímu soudu sice nepřísluší komentovat postup prezidenta republiky při výběru a nominaci kandidátů na funkci soudce Ústavního soudu, protože se jedná o výlučnou pravomoc hlavy státu, ale přesto je možné vyjádřit potěšení nad skutečností, že se prezident republiky věnuje problematice Ústavního soudu vysokou míru pozornosti," uvedl vedoucí protokolu ÚS Vlastimil Göttinger. Podle něj aktivní role prezidenta v navrhování nových soudců snižuje možnost, že by ÚS po vypršení mandátu dalších členů zůstal delší dobu neobsazený.
Podle ÚS se na výběru jmen prezidentových kandidátů podílely špičky české justice.
Úterní schůzky se Zemanem se zúčastnili také předseda ÚS Pavel Rychetský, šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a ombudsman Pavel Varvařovský.
Prezident Zeman jmenoval první tři nové soudce Ústavního soudu na začátku května. Stali se jimi Milada Tomková, která ze Zemanových rukou převzala jmenovací dekret místopředsedkyně soudu, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Soud je tak opět kompletní, předtím měl jen 12 členů.
Kromě Výborného letos vyprší mandát ještě dalším členům. Postupně přestanou dostávat nové stížnosti, aby v momentu skončení funkčního období zůstalo co nejméně případů k přerozdělení. Zeman pak jmenuje nové soudce Ústavního soudu.
Prezident slíbil další čtyři kandidáty na soudce předložit v červnu. Jedno jméno tak zatím ve výběru chybí. Celkem letos funkci opustí sedm ústavních soudců.
Zemanovi kandidáti
Ludvík David působí od roku 2002 u Nejvyššího soudu v Brně. Před dvěma lety senát NS pod jeho vedením odmítl žalobu zpěvačky Heleny Vondráčkové proti ČR, ve které se domáhala 14 milionů Kč za to, že ji stát prý dostatečně neochránil před útoky bulvárních médií. "Nemyslím si, že by se mělo před zákony 'klečet', jak tomu mnohdy je. Podle mě je zákon spíše pomocník, nástroj. A v tom je mi například sympatičtější Ústavní soud než obecné soudy," prohlásil v jednom rozhovoru.
Miloslav Výborný se stal členem Ústavního soudu již roce 2003, brzy mu však vyprší mandát. Má za sebou rovněž politickou kariéru - od roku 1990 až do svého jmenování ústavním soudcem zasedal za lidovce v Poslanecké sněmovně, v letech 1996 až 1998 dokonce vedl ministerstvo obrany. Ve Sněmovně patřil mezi nejuznávanější právníky, zabýval se mimo jiné přípravou zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie. Jako soudce zpravodaj je Výborný podepsán například pod nálezem ÚS z letošního dubna, který vyškrtl z novely loterijního zákona ustanovení, které umožňovalo provozovat výherní terminály povolené ministerstvem financí až do konce roku 2014.
Kateřina Šimáčková je soudkyní Nejvyššího správního soudu. Absolvovala vzdělávací programy a kurzy se zaměřením především na lidská práva a politologii. Od roku 2001 působí na brněnských právech jako odborná asistentka na katedře ústavního práva a politologie. V poslední době se zabývala také problematikou právní pomoci nemajetným, loni například vydala studii o nespravedlivých rozsudcích.
