Prezident Miloš Zeman odmítá, že při nedávné státní návštěvě Číny nehovořil o lidských právech. Sešel se mimo jiné s představiteli tamní občanské společnosti a s touto skupinou přibližně pěti lidí, mezi nimiž byli blogeři a politologové, debatoval o lidských právech. Zeman také uvedl, že Václav Havel nebyl reformní komunista, jak si myslí Václav Klaus, ale utopista. Služební zákon prezident nepodpoří kvůli jeho chybám. Zeman to uvedl v Hovorech z Lán vysílaných na Radiožurnálu.
"Řekl bych, že jsem se sešel s čínskou stranou mírného pokroku v mezích zákona," zhodnotil postavení čínských účastníků schůzky na tamní politické scéně. "Tam jsme se právě bavili o těch otázkách, k jejichž diskutování mě vybízí zběsilá pražská kavárna, aniž by si uvědomila, že k této diskuzi opravdu došlo," řekl.
Odmítl kritiku, že citlivou otázku porušování lidských práv v Číně neotevřel při jednáních s jejími oficiálními představiteli. Blogeři, jejichž blogy sledují desítky milionů lidí, a politologové, kteří vydávají své knihy v milionových nákladech, podle něj představují čínskou občanskou společnost. Lidé, kteří se s ním setkali, prý sami sebe označovali jako "názorové vůdce"´.
Zeman byl v Česku některými politiky kritizován kvůli rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV, kde řekl, že jel do Číny nikoli proto, aby poučoval o lidských právech, ale aby se naopak naučil, jak stabilizovat společnost. Rovněž v Číně prohlásil, že Česká republika uznává územní celistvost Číny a že Tibet a Tchaj-wan považuje za její součást.
Havel byl utopista
Zeman nesouhlasí s názorem Václava Klause, který v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že Václav Havel byl reformní komunista. Podle Zemana to byl spíše utopista, který si přál "krásný nový svět". Zdůraznil, že Havla označuje za utopistu velmi přátelsky, nikoliv pejorativně.
"Václav Havel si samozřejmě přál to nejlepší pro republiku, ale jeho problém byl v tom, že jeho sen neměl motor," řekl Zeman. Motorem myslí soubor pravidel, jako jsou zákony proti korupci, praní špinavých peněz a tunelování. "On dokonce tomu tunelování dlouhou dobu bezelstně přihlížel, věřil svému snu a já ho za to nekritizuji," podotkl prezident. Sen o krásném novém světě podle něj někdy končí Viktorem Koženým.
Klaus v sobotním rozhovoru v MfD řekl, že Havel nechtěl politickou demokracii standardního typu. On nenáviděl politické strany, chtěl svá milovaná hnutí, řekl listu Klaus. "A zásadním způsobem odmítal tržní ekonomiku, ač si myslím, že z ní sám osobně velmi tyl. On ale prostě nechtěl trh. Možná si vzpomínáte na jeho výroky, že trh je hokynářství. To byl nepřetržitý ideový souboj s tímto pohledem na svět," uvedl Klaus.
Chyby ve služebním zákoně
Zeman také konstatoval, že napadne u Ústavního soudu služební zákon nejen kvůli politickým náměstkům. Právníci Hradu v normě našli řadu dalších chyb, takže podání bude výrazně širší. Zákon prezident vetoval, ale poslanci jeho veto přehlasovali.
Detailní informace, čeho se další námitky týkají, prezident neuvedl. S podáním musí počkat, než služební zákon vyjde ve Sbírce zákonů, což odhaduje přibližně na dva týdny. "Pak uvidíte, co všechno kromě paragrafu týkajícího se politických náměstků proti tomuto služebnímu zákonu namítáme," řekl.
Zeman už dříve avizoval, že se na Ústavní soud obrátí právě kvůli takzvaným politickým náměstkům. Poslanci navzdory varování hlavy státu přijali zákon v podobě, která byla výsledkem dohody koalice s opozičními stranami ODS a TOP 09. Politické náměstky v normě zachovali a naopak zrušili generální ředitelství státní služby.
Zeman za to koaliční strany zkritizoval. "Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, když podlehla panu (Miroslavu) Kalouskovi a zkurvila služební zákon," řekl při hodnocení dosavadního působení kabinetu.
Návrh zákona prošel i Senátem, ale prezidentské veto ho vrátilo poslancům. Sněmovna novelu definitivně podpořila 24. října. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy. Norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost.
