Provinění z 50. let
Zemanovi vadí zastavení stíhání komunistického prokurátora

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání v kauze Tomáše Liptáka, který se podle vyšetřovatelů v roce 1953 jako prokurátor v Kralupech nad Vltavou podílel na vystěhovávání rodin soukromých zemědělců. Zeman nesouhlasí se zastavením trestního stíhání, o kterém loni rozhodly pražské soudy. 

Spornou otázku představuje to, zda na Liptákovy skutky dopadá amnestie z roku 1960. Podle Zemana nikoliv, protože se dopustil úmyslného trestného činu proti majetku v osobním vlastnictví. Jako prokurátor zasedal v komisi, která sice nerozhodovala přímo o majetku rodin, ale určovala, kdo se odstěhuje z dosavadního bydliště. Velkou část majetku pak rodiny musely ponechat na místě, šlo tedy podle Zemana o zásah do osobního vlastnictví.

Lidé na místě nechávali věci osobní potřeby i vybavení domácnosti shromažďované po generace. "Ve spojení s doživotním zákazem pobytu v okrese pro všechny vysídlené osoby, který byl ukládán automaticky při rozhodnutí o vysídlení, tento postup znamenal pro vysídlené osoby faktické zbavení dispozice s tou částí jejich majetku, který na místě musel zůstat," uvedl Zeman v dovolání.

Každému členovi vysídlovací komise muselo být podle dovolání jasné, že nucené stěhování je podloženo jen ideologickými důvody "třídního boje". Zároveň bylo evidentní, že vysídlení lidé se provinili jen příbuzenstvím s odsouzenými "kulaky".

"Důvod vysídlení musel být podezřelému dobře znám, neboť byl vzděláním právník a navíc členem aparátu, který měl politický boj s uvedenou (do jisté míry imaginární) společenskou třídou vytyčen jako jeden z cílů," stojí v dovolání. Zeman požaduje, aby Nejvyšší soud věc vrátil k novému rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

Podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se Lipták podílel na protiprávním vystěhování několika rodin z obcí Dřínov či Újezdec na Mělnicku. Úřad v minulosti uvedl, že proti rozhodnutí nezakročil a porušil tehdejší zákon o prokuratuře, protože nesplnil svojí povinnost a úmyslně způsobil jinému škodu pro jeho politické přesvědčení.

Komunisté vysídlovali zemědělce zejména v první polovině 50. let. V průběhu koordinované akce, která podle historiků vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost, se muselo stěhovat podle odhadů 3000 až 4000 rodin. Cílem totalitní moci bylo oslabení selského stavu a kolektivizace zemědělství.