Ve věku 95 let zemřel generálporučík Jaroslav Klemeš, hrdina a veterán druhé světové války. Na twitteru o tom informoval ministr obrany Martin Stropnický. Klemeš byl v únoru 1945 vysazen v okupovaném Československu v rámci Operace Platinum - Pewter. V roce 2016 obdržel nejvyšší státní ocenění, Řád Bílého lva. Klemeš byl posledním žijícím výsadkářem vyslaným za války z Velké Británie do Československa.
"Odešel nejen poslední žijící parašutista vysazený v protektorátu, ale i dlouholetý patron armádních výsadkářů," uvedl ministr Stropnický. Klemeš podle něj zemřel v pondělí odpoledne.
Příslušník československého zahraničního odboje za druhé světové války Jaroslav Klemeš se narodil 31. ledna 1922. Bojoval ve Francii a Británii, v únoru 1945 byl vysazen jako radista skupiny Platinum-Pewter. V noci z 16. na 17. února 1945 přistál poblíž Nasavrk na Chrudimsku a z území Protektorátu vysílal zprávy do Anglie. Zapojil se i s vysílačkou Anna do pražského povstání.
Za své zásluhy Klemeš získal Československý válečný kříž a další ocenění. Za komunismu byl perzekuován, v roce 1968 a v roce 1990 rehabilitován. V roce 1997 mu byla udělena Medaile za hrdinství a loni v říjnu obdržel Řád Bílého lva.
1/2 Dnes odpoledne nás pokojně ve věku 95 let opustil hrdina a veterán 2. sv. války generálporučík Jaroslav Klemeš. Čest jeho památce! pic.twitter.com/1c5yPdPcnW
- Martin Stropnický (@stropnickym) 7. srpna 2017
Jaroslav Klemeš
Generálporučík Jaroslav Klemeš, který zemřel ve věku 95 let, byl posledním žijícím výsadkářem vyslaným za druhé světové války z Británie do Česka. V únoru 1945 byl vysazen v okupovaném Československu v rámci Operace Platinum - Pewter. V roce 1997 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za hrdinství a loni v říjnu získal od prezidenta Miloše Zemana Řád bílého lva.
Jaroslav Klemeš, který se narodil 31. ledna 1922 v rodině úředníka berní správy ve slovenské Čadci a vyučil se obchodním příručím, v roce 1940 uprchl do československé zahraniční armády. Přešel přes Maďarsko, kde byl nějaký čas vězněn, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Zde byl zařazen do spojovací čety v československém zahraničním vojsku a zúčastnil se bojů o Francii. Po pádu Francie odešel do Velké Británie, kde byl přidělen ke spojovací četě a absolvoval radiotelegrafický kurz. V dalších letech prodělal sabotážní kurz, parašutistický výcvik a střelecký, spojovací a konspirační kurz.
V roce 1944 byl přidělen do skupiny Platinium, která byla později spojena se skupinou Pewter. Po řadě dalších výcviků a školení a povýšení do hodnosti četaře byl 17. února 1945 vysazen poblíž Nasavrk na Chrudimsku. Nejprve se účastnil odboje na Vysočině, v závěru války se přesunul do Prahy. V době květnového povstání obsluhoval jedinou povstaleckou stanici Anna, udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích. "Informoval o situaci během Pražského povstání, dokonce v určitých okamžicích musel vysílat nekódovaně, otevřenou řečí," řekl o něm Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Po válce byl vyznamenán Československým válečným křížem a stal se důstojníkem z povolání. V hodnosti nadporučíka byl přiřazen k 2. pěšímu pluku v Litoměřicích. Po nástupu komunistické diktatury byl v roce 1950 z armády propuštěn a později zatčen. Byl degradován a odsouzen ke dvěma letům vězení za údajné neoznámení trestného činu zrady.
Po návratu z vězení mu byl určen nucený pobyt v Ústí nad Labem a práce v dělnických profesích. Pracoval jako skladník, závozník a řidič ČSAD v Ústí nad Labem. Komunistická StB ho na přelomu 50. a 60. let vedla jako svého spolupracovníka.
V roce 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena hodnost i vyznamenání. Ocenění svých válečných zásluh se dočkal až po pádu komunistického režimu. V roce 1990 byl povýšen na podplukovníka v záloze, v roce 1992 do hodnosti plukovníka v záloze. V květnu 2010 ho prezident Václav Klaus jmenoval brigádním generálem a v říjnu 2013 ho prezident Zeman povýšil na generálmajora. Mimo vysokých státních vyznamenání byl například také jmenován čestným občanem Ústí nad Labem a čestným členem Klubu vojenské historie v Ústí nad Labem.
