Vyšší bolestné za následky dopravní nehody může získat žena, jejíž stížnosti vyhověl Ústavní soud. Jejím nárokem se musí znovu zabývat Krajský soud v Praze. Chyboval také Nejvyšší soud.
Při nehodě žena utrpěla vážná zranění obličeje, po kterých jí zůstaly trvalé fyzické i psychické následky. Po viníkovi nehody, pojistiteli auta a provozovateli vozidla žádala náhradu škody, nejprve v řádu statisíců korun, později v řádu milionů.
Krajský soud v Praze přiznal ženě bolestné 195 360 korun a náhradu za ztížení společenského uplatnění 592 200 korun. Později zvýšené nároky označil za promlčené, což potvrdil také Nejvyšší soud.
Podle ústavních soudců se justice bez náležité argumentace odchýlila od jejich staršího nálezu, který umožňuje soudům při rozhodování o žalobách na náhradu újmy na zdraví překročit celkovou částku, jíž se poškozený původně domáhal.
Krajský soud uznal, že s ohledem na zvláště obtížné a bolestivé způsoby léčení existuje důvod pro navýšení základního bodového hodnocení bolestného, které činilo 127 920 korun, na trojnásobek. Zároveň ale konstatoval, že je vázán zněním žaloby a původně nárokovanou částkou, a proto přiznal ženě jen 195 360 korun.
Podle ústavních soudců je ale původní žaloba dostatečným základem i pro mimořádné zvýšení na trojnásobek, tedy 383 760 korun. Částka přiznaná jako náhrada ztížení společenského uplatnění se podle Ústavního soudu nevymyká standardům, v této části proto stížnosti nevyhověl.
Žena byla v několikadenním bezvědomí, podrobila se mnoha operacím v obličejové části hlavy a ústní dutině, utrpěla také zranění hrudníku a plic, některá s následnými zánětlivými komplikacemi.
