Jako v jiných oborech přicházejí i v tom zlodějském nové trendy. Nejdůležitější se stává rychlost, místo dřívějšího dlouhého tipování jsou cíle častěji vybírány nahodile a zatímco známé kriminální firmy sedí za mřížemi, nahrazují je Balkánci či Poláci.
Doba se zrychluje všude, platí to i pro zloděje. Už nestačí jako za rady Vacátka, aby tatík synka naučil, jak v klidu navrtat a vybrat kasu. Zlodějské řemeslo dnes není pro pecivály, ulici nehlídá jen známý četník jako kdysi, ale i bezpočet elektronických čidel a kamer. Vše musí jít ráz na ráz. Vypáčit dveře nebo rozbít okno, prohledat hrnky na kuchyňské lince, podívat se pod matrace, sebrat peníze, prstýnky z misky u zrcadla a rychle zmizet.
"Na akci samu dnes mají minuty, než přijede policie, majitel nebo sousedé vzbouření houkajícím alarmem," říká kriminalista Tomáš Kohout, šéf oddělení, které v Ústeckém kraji odhaluje majetkovou trestnou činnost. Zloději nejčastěji v domácnostech nebo obchodech berou jen lehké věci, které snadno odnesou a prodají. Podle policistů jsou čím dál atraktivnějším cílem i tabákové výrobky - jsou lehké, snadno se prodají a nejsou nijak registrované. Například v severních Čechách se parta zlodějů soustředila na menší osamělé obchody. Ignorovali zabezpečení, vloupali se dovnitř, ukradli kartony cigaret a rychle zmizeli.
Profíci ze zahraničí
Za prvních jedenáct měsíců loňského roku policie eviduje přes třiatřicet tisíc vloupání, z toho více než sedm tisíc vykradených bytů, domů a chat. Je to méně než v roce 2015 a kromě období po prezidentské amnestii v roce 2013 počet dlouhodobě klesá. Kriminální branže však nemizí, ale mění se. Známé firmy jsou podle policie i statistik Vězeňské služby ČR za mřížemi, do Česka však proudí konkurence ze zahraničí. Balkánci, Poláci a další národnosti začali v tuzemsku operovat ve velkém v organizovaných skupinách s jasnou hierarchií - na rozdíl od domácích lupičů.
"Jsou schopni na jednotlivých pozicích své členy střídat či nahrazovat, takže jsou v trestné činnosti efektivní. Působí to problémy při dokazování, protože je někdy nutné identifikovat a usvědčit mnohem více pachatelů," popisuje novou situaci policista Kohout. Cizinci mají často falešné doklady, pokud vůbec, a odmítají se s policisty bavit, i když mají k dispozici tlumočníka.
V případě bytů nebo rodinných domů se zloději soustřeďují na peníze, cennosti, šperky nebo malou elektroniku, méně na mobily, jež se dají vystopovat a mohou přivést policii k pachateli. "Za televizi z druhé ruky moc nedostanou, ta se krade spíše z velkých obchodů nebo z kamionů jako nová," vysvětluje detektiv, který v terénu vyšetřuje konkrétní případy a nechce být proto jmenován. Televize nebo počítač navíc překážejí v ústupu a budí zbytečnou pozornost. "Občas se stanou i výjimky. Zaznamenali jsme případ pachatele, který z bytu odnesl televizi s úhlopříčkou přes jeden metr. Hodil přes ni prostěradlo a z místa odjel tramvají," říká komisař Ladislav Beránek z pražského policejního ředitelství. Dodává, že policie muže dopadla krátce poté, kdy informace zveřejnila.
* V čem se liší domácí zloději od pachatelů ze zahraničí?
* Co se nejčastěji krade?
* Jak si lupiči vybírají cíle?
* Kolik je ročně vykradených objektů a jaká je způsobená škoda?
* Jak se zloději lupu zbavují?
* Jak se do bytu nebo domu dostanou nejčastěji?
* Jak se bránit vyloupení?
* Co dělat, když najdu svůj dům vykradený?
ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
