Vadné výrobky
Změna v občanském zákoníku: reklamace zboží bude složitější

Dosud se na spotřební zboží vztahovala dvouletá záruka daná zákonem. Spotřebitelé tak měli jistotu, že i když při nákupu neobdrží záruční list, mohou od prodejce žádat nápravu vad, které se u zboží v záruční době projeví. Od 1. ledna 2014 tomu však může být jinak.

Nový občanský zákoník podle všeho opouští v rámci ustanovení o prodeji zboží v obchodě dosavadní koncepci zákonné záruky a namísto ní ponechává pouze takzvanou zákonnou odpovědnost za vady, které existovaly při převzetí zboží.

U spotřebního zboží, jako jsou například lednice, pračky, textil, výpočetní technika a mnoho dalšího, už nebude stačit reklamace v době 24 hodin od převzetí. Nově bude muset zákazník prokázat, že zboží mělo příslušnou vadu již při jeho převzetí. Pouze v případě reklamace provedené v době šesti měsíců od převzetí se předpokládá, že zboží bylo vadné již při prodeji, pokud obchodník neprokáže opak.

Dokázat takovou vadu zboží však může být někdy velmi složité. Nová úprava pro spotřebitele znamená podstatné ztížení úspěšné reklamace.

Jaká bude doba trvání smluvní záruky?

"Prodejci samozřejmě i nadále budou moci poskytnout záruku za jakost. Půjde však o dobrovolný akt, jímž se prodejce zaváže, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti," upozorňuje Martin Kramář, partner advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges.

Stejný význam jako písemné prohlášení prodejce v záručním listu bude mít i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti na obalu, v návodu nebo dokonce v reklamě. "V případě rozporu mezi různými údaji o délce trvání záruky bude platit ta nejdelší. Prodejce se nebude moci odvolávat na záruční list stanovující záruční dobu v délce například dva roky, pokud v reklamních materiálech slíbil tříletou záruku," dodává Kramář.

Ustanovení nového občanského zákoníku o odpovědnosti prodejců za vady jsou typickým příkladem, kdy budoucí právní úprava vnáší do běžného života významné změny. Zatímco se k závěru o konci dvouleté zákonné záruky na zboží zakoupené od příštího roku kloní i zástupci dalších advokátních kanceláří, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že k zásadní změně v oblasti reklamace zboží nedochází. Možnou pochybnost tak mohou v případě sporů odstranit až soudy.

Lze si záruku vyžádat?

"Dokud nebude výklad nového občanského zákoníku s konečnou platností vyjasněn soudy, měli by si zákazníci od Nového roku pro jistotu při každém nákupu nechat vystavit záruční list k zakoupenému zboží s uvedením záruční doby," radí Martin Kramář.

Tím se zbaví rizika, že k úspěšné reklamaci by museli prokázat existenci vady již při převzetí zboží. Povinnost vystavit záruční list však prodejce nemá ani po výslovném vyžádání ze strany zákazníka.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že předpokládané zrušení zákonné dvouleté záruky za zboží je nestandardní krok, není tomu tak. Ve většině evropských států neexistuje zákonná dvouletá záruka, ale je ponecháno na dohodě zákazníka a prodejce, zda a případně v jaké délce bude záruka smluvena.

Taková úprava přitom může mít pozitivní dopad i na spotřebitele, neboť jim dává širší možnost výběru, za kolik a s jakou zárukou zboží koupí. Současně na ně však nepochybně klade větší nároky v tom ohledu, že nově budou muset brát v úvahu i délku nabízené záruční doby. A nelze samozřejmě vyloučit, že délku záruční doby promítnou obchodníci do ceny zboží.