Zmenšování honiteb by podle Českomoravské myslivecké jednoty znemožnilo hospodaření se zvěří. Odmítá také zavedení práva lovu pro vlastníky lesních a zemědělských pozemků. Myslivecká jednota, která sdružuje 52 tisíc členů, to uvedla v tiskové zprávě.
Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) tento týden uvedlo, že zákon by měl umožnit vlastníkům pozemků myslivecky hospodařit, chtějí také snížit minimální výměru honiteb, která je aktuálně 500 hektarů. Podpořila to Asociace soukromého zemědělství (ASZ) sdružující drobné farmáře. Novelu mysliveckého zákona by podle plánu legislativních prací měla vláda projednat letos.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý řekl, že na podobě zákona se již začalo pracovat. Podle představ SVOL a ASZ by se definice myslivosti měla upravit tak, aby byla nedílnou součástí zemědělské a lesnické činnosti a měla by být provozována zejména vlastníky či pachtýři nebo prostřednictvím právnických či fyzických osob a dále spolky a jinými subjekty.
Zdůvodňují to mimo jiné potřebou snižovat stavy zvěře, která způsobuje velké škody majitelům lesů i zemědělcům. Legislativa by proto podle nich měla otevřít možnost tvorby honiteb a práva lovu vlastníka či pachtýře na obhospodařovaných pozemcích. Místopředseda SVOL Richard Podstatzký ke snižování minimální výměry honitby tento týden uvedl, že lze hospodařit se zvěří v honitbě o výměře od 200 hektarů a preventivně narovnat stavy.
Myslivecká jednota uvedla, že vztah myslivosti a zemědělství je rovnocenný a zemědělská, lesnická a myslivecká činnost musejí stát na stejné úrovni a vzájemně se vyvažovat. "Je to podobné, jako kdyby si vlastníci lesů a zemědělci nárokovali právo vykácet některou chráněnou alej, postavit sjezdovku na Sněžce nebo rozorat bojiště bitvy na Bílé hoře," komentoval návrhy na změny v zákoně předseda myslivecké jednoty Jiří Janota.
Poukázal na usnesení Ústavního soudu, jenž v roce 2006 odmítl zrušit část ustanovení zákona, který napadli pravicoví poslanci. Kritizovali, že příliš posiluje pravomoci myslivců a honebních společenstev na úkor majitelů pozemků. Janota upozornil na to, že podle soudu nejsou vlastnická práva k půdě neomezená a vlastníci musejí jejich omezení ve vyšším zájmu strpět. "Kdyby myslivost podle zákonné definice už nepečovala o přírodní bohatství, ale byla nástrojem sedláků a lesníků, zřejmě by ji už trpět nemuseli. Na úkor českého státu a české veřejnosti by si tak zvěř de facto přivlastnili. Definice myslivosti takto změněna být nesmí," dodal.
Podle myslivecké jednoty by změna minimální výměry výrazně zkomplikovala myslivecké hospodaření, vlastníci pozemků této možnosti využívají málo a zákon v případě pronájmu dává oběma stranám velkou smluvní volnost. Upozornil rovněž na to, že státní správa může nájemci nařídit snížení stavů zvěře, každoročně o to ale žádá jen zhruba pět procent vlastníků.
