Znečištěné ovzduší má vliv na zhoršení genetických vlastností spermií, konkrétně na integritu chromatinu, tedy komplexu DNA a některých proteinů. Potvrdil to výzkum českých vědců, jehož výsledky na středeční tiskové konferenci Rady pro životní prostředí Akademie věd ČR v Praze představil vědec Jiří Rubeš. Výzkumníci sledovali dopad ovzduší na funkční a genetické vlastnosti spermií u skupin městských strážníků v Ostravě, Praze a v Českých Budějovicích. V Ostravě výzkumníci prokázali největší rozdíl v rámci dvou různých období.
Rubeš uvedl, že plodnost mužů je velmi zranitelná, přičemž vliv má jak prostředí, v němž se člověk pohybuje, tak životní styl či profese. Proto vědci provedli výzkum mezi městskými strážníky - nekuřáky, které vyšetřili ve dvou obdobích - na jaře a na podzim 2019. Vědci pracovali s údaji, kdy průměrná čtvrtletní koncentrace karcinogenního PAU benzo[a]pyrenu v ovzduší v Ostravě v 1. čtvrtletí činila 4,6 ng/m3, zatímco za 3. čtvrtletí 0,6 ng/m3. V Praze a Českých Budějovicích byly tyto hodnoty výrazně nižší.
Ve dvou různých obdobích odebrali vzorky od 65 městských strážníků. Různá míra znečištění se pak podle vědce odrazila v narušení chromatinu ve spermiích u sledovaných vzorků. V případě Ostravy tým zjistil, že medián narušení chromatinu činil 22,6 procenta na jaře a 18,6 procenta na podzim, což označili za velmi významný rozdíl. V Českých Budějovicích pak byly podle Rubeše naměřené hodnoty ohledně poruchy DNA hraniční, zdůraznil však, že tam pracovali s malým množstvím vzorků. V případě Prahy podotkl, že rozdíly nebyly statisticky významné. Výsledky projektu podle něj nicméně jasně prokazují, že znečišťující látky v ovzduší podstatně přispívají k narušení DNA ve spermiích.
Zdravé stárnutí
Zhoršená oplozovací schopnost byla dosud popsána u mužů s více než 15 procenty spermií s narušeným chromatimem. Nad 25 procent je podle vědců už zjištěna výrazná ztráta schopnosti oplodnění.
Další část studie se zaměřila na biologický monitoring strážníků a jejich zatížení škodlivými chemickými látkami. Podle Jany Pulkrabové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze výzkum prokázal zvýšené hladiny hydroxylovaných metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků v moči ostravských strážníků. Tyto látky jsou podle vědců sledovány například z důvodu jejich karcinogenních účinků. Pulkrabová nicméně podotkla, že z těla jsou vylučovány poměrně rychle.
Výzkumy byly uskutečněny v rámci projektu Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí. Řeší hodnocení vlivů vybraných rizikových faktorů životního prostředí a životního stylu na zdraví a stárnutí populace v průmyslovém regionu. Projekt trvá od roku 2018 do roku 2023. Vědci ve středu v Praze představili výsledky prvních výzkumů.
