Vojenské zpravodajství loni získalo poznatky o ovlivňování veřejných zakázek na ministerstvu obranu. Hodnotí je jako selhání jednotlivců. Ve výroční zprávě za rok 2016 to bez podrobností uvedlo Vojenské zpravodajství (VZ).
Zpravodajci uvedli, že v roce 2016 bylo na ministerstvu obrany zahájeno několik významných akvizičních projektů. "Vojenské zpravodajství se soustředilo na získávání informací o záměrech a činnostech právnických a fyzických subjektů, potenciálně ekonomicky poškozujících resort obrany," píše se ve výroční zprávě, kterou VZ zveřejnilo na svých webových stránkách.
Vojenské zpravodajství zaměřovalo zvýšenou pozornost hlavně na jednotlivé etapy akvizičních procesů. "V souvislosti s tím byly získány konkrétní poznatky o ovlivňování veřejných zakázek při přípravě a v průběhu výběrových řízení," uvádí výroční zpráva. Zpravodajci dodali, že ve všech případech šlo o selhání jednotlivců, a ne systému jako takového.
Roste trend kybernetické špionáže
Zpravodajství v roce 2016 zaznamenalo rostoucí trend kybernetické špionáže. Soustředila se na získání tajných informací o obraně státu. Ve zprávě se také píše, že cizí tajné služby získávaly spolupracovníky z řad občanských sdružení, nevládních organizací a zbrojního průmyslu, uvedlo Vojenské zpravodajství.
Podle zpravodajců zahraniční zpravodajské služby působily na českém území s posláním a úkoly, které odpovídaly velikosti Česka, jeho poloze a vojenskému významu jako členské země NATO. "Modus operandi" tajných služeb se podle Vojenského zpravodajství nezměnil. "Zpravodajské služby cizích mocí nadále tipovaly, rozpracovávaly a získávaly své spolupracovníky z řad občanských sdružení a spolků, nevládních a neziskových organizací a zaměstnanců působících ve zbrojním průmyslu," uvedlo VZ.
Cizí agenti se zaměřili na získávání citlivých údajů o záměrech Česka v oblasti obrany a o plánech na modernizaci české armády. "Vzhledem k otevřenosti našeho demokratického systému v přístupu k informacím shromažďovali příslušníci zpravodajských služeb, působící pod diplomatickým krytím, neutajované, avšak zpravodajsky využitelné informace o stavu obranyschopnosti a kritické infrastruktuře ČR," poznamenalo Vojenské zpravodajství.
Zaznamenali opět také rostoucí trend kybernetické špionáže, která se soustředila na získání utajovaných i citlivých informací související s obranou státu a jeho kritickou infrastrukturou. Zpravodajci podotkli, že mnohé kybernetické útoky byly velmi obtížně detekovatelné, často zůstávaly delší dobu neodhalené a bylo nesnadné identifikovat skutečné pachatele. "Útočníci ke kybernetické špionáži zneužívali zranitelná místa informačních a komunikačních systémů, ale také lidského faktoru," uvedlo VZ. V České republice zaregistrovalo zejména phishingové kampaně nebo použití vyděračského malware. Na začátku letošního roku rozsáhlý kybernetický útok, který měl trvat měsíce, oznámilo české ministerstvo zahraničí.
Účinnost a nebezpečnost kybernetických útoků provedených teroristy a extremisty byly podle zpravodajců v roce 2016 na nízké úrovni. Internet používali hlavně pro získávání nových členů, pro propagandu a pro komunikaci.
