Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana není pochyb o tom, že se aktivistka Kateřina Krejčová dopustila násilí proti úřední osobě. Zeman v dovolání k Nejvyššímu soudu píše o "zřejmém brachiálním násilí".
Krejčová čelila obžalobě z napadení policisty na demonstraci v Praze. Případ nakonec skončil v přestupkovém řízení, Zeman s tím nesouhlasí.
Zeman připomněl, že Krejčová uchopila zezadu policistu za rameno a nalehla mu na záda. Sama přiznala, že se chtěla dostat k muži, proti kterému policisté zasahovali. Podle dovolání Krejčová způsobila policistovi lehké zranění, nicméně to není klíčová okolnost - důležité je prý to, že naplnila znaky trestného činu násilí proti úřední osobě způsobem, jaký soudy obvykle trestají.
"Pro posouzení jednání obviněné tudíž není podstatné, zda jím způsobila poškozenému zranění, neboť je nepochybné, že užila násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, jak bylo nad veškerou pochybnost prokázáno a obviněná to ani nepopírala," stojí v dovolání. Určité výjimečné okolnosti lze podle Zemana zohlednit při výměře trestu v rámci zákonné sazby.
Obvodní soud pro Prahu 1 dvakrát uložil Krejčové podmíněný trest, oba rozsudky však zrušil pražský městský soud. Krejčovou nejprve osvobodil, poté státní zástupce úspěšně podal první dovolání k Nejvyššímu soudu. U obvodního soudu padla znovu podmínka, poté ale městský soud případ předal do přestupkového řízení.
Předloni v červenci v centru Prahy protestovalo několik set lidí proti imigraci a uprchlickým kvótám. Policisté zasáhli proti levicovým aktivistům, kteří chtěli průvod demonstrantů zablokovat. Přítel Krejčové neuposlechl výzvy a kladl pasivní odpor. Krejčová zásah považovala za nepřiměřený, proto se dostala do konfliktu s policistou. Podle Zemanova dovolání přítele Krejčové nikdo netýral, policisté proti němu zasahovali oprávněně, protože nerespektoval jejich pokyny.
