Na stamiliony korun odhadlo ministerstvo práce a sociálních věcí náklady, které by mělo se zrušením sociálních karet. Hájí je tak proti nátlaku opozice, ale i koaliční ODS, které požadují zrušení sociálních karet.
Sociální karty ministerstvo práce zavedlo za bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Měla přes ně chodit většina sociálních dávek včetně například rodičovského příspěvku. Úřad tak chtěl ušetřit peníze na poštovném, které platí za složenky. Proti ovšem protestovali například zdravotně postižení, podle kterých karty ztěžují přístup k sociálním dávkám seniorům a handicapovaným. Navíc kritici poukazovali na to, že ministerstvo poskytuje citlivé osobní údaje o příjemcích sociálních dávek soukromému subjektu, kterým je Česká spořitelna. Ta systém provozuje. Tuto námitku vznesl i Úřad pro ochranu osobních údajů.
Od září 2012, kdy byl zahájen provoz systému, až do března 2013 bylo příjemcům dávek předáno 273 tisíc sKaret. Z toho 23 tisíc dostali handicapovaní jako průkazku osob se zdravotním. Celkem bylo jejich prostřednictvím vyplaceno 1,29 milionu dávek v celkovém objemu 7,274 miliardy korun.
Pokud by se nyní mělo od tohoto systému odstoupit, znamenalo by to podle ministerstva, v jehož čele stojí Ludmila Müllerová (TOP 09), stamilionové náklady. "Přímé dopady jsou spojeny především s náklady na distribuci dávek," uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k novele zákona o Úřadu práce. Zhruba 35 procent dávek se podle něj vyplácí prostřednictvím poštovní poukázky z celkového počtu 1,9 milionu až dvou milionů dávek měsíčně v celkovém objemu 6,8 miliardy korun. "Poukázečné v současnosti plně hradí úřad práce ze státního rozpočtu, což měsíčně činní cca 17 až 24 milionů Kč (úhrada za poukázku do 5000 Kč je 24 Kč a nad 5000 pak 34)," konstatuje ministerstvo. Ročně činí náklady na výplatu dávek prostřednictvím poštovní poukázky 250 milionů korun, dodalo ministerstvo.
Další výdaje by podle ministerstva byly v případě zrušení sKaret se zhotovením průkazek zdravotně postižených. Ty má v současnosti okolo 300 tisíc lidí. Pokud by se zrušily sKarty, muselo by prý ministerstvo zajistit výrobu a vydání těchto průkazů. "Při jednotkové ceně za průkaz cca 100 korun, který garantuje životnost alespoň 5 let a současně obsahuje ochranné prvky, které znesnadňují zneužití, lze odhadnout celkové náklady ve výši minimálně 30 mil. Kč," propočetl úřad.
Podle kritiků sKaret je však především finančně náročný sám jejich projekt. Domnívá se to například poslankyně Lenka Kohoutová (ODS). "Každému člověku, který má kartu dostat, ministerstvo posílá dva dopisy," řekla Kohoutová. Už nyní tak podle ní mohl projekt vyjít na stovky milionů korun. Jen za rozeslání těchto dopisů to prý bylo propočtem okolo 560 milionů.
Pokud dojde ke zrušení sociálních karet, bude zřejmě nutné dojednat i nějakou kompenzaci s Českou spořitelnou, která projekt provozuje a karty vydává. Náklady s tím spojené Česká spořitelna podle údajů v médiích odhadla na 300 milionů korun. Podle ministerstva však banka tuto částku nikdy oficiálně nepotvrdila. "Výše kompenzace bude tedy předmětem jednání, v jejichž rámci musí v prvé řadě Česká spořitelna předložit sumář nákladů, které prokazatelně znamenaly náklady, které by v případě své běžné činnosti nevynaložila," dodal úřad.
