Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Jako by to bylo včera, když si diváci začali zvykat, že před jménem Svěrák nemusí být nutně pouze Zdeněk. Jako by to bylo včera, když začal filmy točit režisér Jan Svěrák. A najednou je ten "mladej" Svěrák dědečkem.
Nedávno jste se stal dědečkem. Souvisí váš zájem o pohádky i s tím?
Já jsem chtěl pohádku natočit asi čtrnáct let, už od Tmavomodrého světa. Takže šlo jen o to, kdy se mi to konečně podaří.
Jste "hlídací" děda?
Vnukovi je teď osm měsíců. Když na to dojde, hlídá manželka, já moc hlídací nejsem. Ale těším se, že budu takovej ten zábavnej dědeček, co s vnukem blbne. Dcera mi bude spílat: "Neříkej mu takový věci, bude to někde opakovat!" A já si budu užívat, že nemusím být výchovný.
V titulcích Tří bratrů jsou uvedeni ještě Ondřej Svěrák a František Svěrák. Kolik Svěráků na filmu vlastně pracovalo?
Ondřej si zahrál pidiroličku, kde řekl: "A co angrešt?" Franta už studuje střih, tak pomáhal stříhat trikové záběry. Taky jsem ho požádal, ať sestříhá videoklip Tomáše Kluse "Když si tě, dívko, představím", pracoval i na jednom dílu filmu o filmu.
Jaké pohádky měli Zdeněk a Jan Svěrák v dětství nejraději, jak spolu fungují na place nebo jak se Jan Svěrák cítí, když mu bude brzy padesát, se dočtete ve velkém rozhovoru v novém čísle týdeníku INSTINKT.
