Stopy, které Chorvati zanechali v kulturním bohatství jižní Moravy, v neděli v Jevišovce na Břeclavsku připomíná slavnost kiritof. Právě Jevišovka v minulosti patřila k obcím osídleným moravskými Chorvaty neboli Charváty. Slavnost zahájila dopolední mše, odpoledne už patří zábavě, v jejímž centru se při tradičních chorvatských hodech poněkud překvapivě ocitá nazdobený kozel.
"Každý kiritof má svého kozla. Ten náš se jmenuje Kvido a pochází z Nového Přerova. Chorvaté měli tradici, že se o kiritofského kozla musela několik týdnů před slavností starat první stárka, která pro něj také vyšila slavnostní dečku. O kozla se na sklonku hodů hrálo v kuželkách," popsala tradici Lenka Kopřivová ze Sdružení občanů chorvatské národnosti.
Chorvati přicházeli na jižní Moravu v 16. století, jejich migrace souvisela s tureckým nebezpečím i s tvrdostí feudálního systému v Uhrách, uvádí web www.moravstichorvati.cz. Dlouho si pak udržovali svou identitu, řeč a zvyky.
Asimilace byla pomalejší tam, kde Chorvaty neobklopovali Češi, ale moravští Němci se zcela odlišným jazykem. Tři obce na Mikulovsku, Jevišovka, Nový Přerov a Dobré Pole, tak zůstaly chorvatské až do roku 1948. Poté ale Chorvaty postihlo nucené vystěhování a rozptýlili se po severní a střední Moravě. Tradici kiritof se v Jevišovce podařilo obnovit v 90. letech. Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR dlouhodobě usiluje o zřízení muzea v Jevišovce.
Po stopách moravských Chorvatů se lidé mohou nově vypravit také v šifrovací hře. "S pomocí hádanek a rébusů tak mohou objevovat například to, jak se na jihomoravské vesnici žilo počátkem 20. století," uvedla Kopřivová. Hra je sice určena pro dospělé, má však také svou dětskou verzi.
