Pražské Divadlo Komedie uvedlo v pátek večer premiéru nového zpracování románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha. Jeho autorem je režisér a zároveň autor scény David Jařab, který do hlavních rolí obsadil Martina Fingera, Vandu Hybnerovou a Ivanu Uhlířovou.
Scénická adaptace se na pražské jeviště dostala téměř na den přesně 79 let po smrti tohoto velkého českého filozofa, spisovatele a myslitele. Klímovo dílo téměř beze zbytku naplňuje téma letošní dramaturgické linie divadla, jímž jsou výpravy do temných stránek lidské duše. Jařab vytvořil groteskní drama o lásce a nenávisti doslova až za hrob.
Do titulní role vybral Martina Fingera, přednedávnem označeného kritikou za nejlepšího herce na českých jevištích (získal Cenu Alfréda Radoka v kategorii mužský herecký výkon roku 2006 za roli Světanápravce v Bernhardově stejnojmenné hře). Do role Helgy obsadil hned dvě výborné herečky Vandu Hybnerovou, nominovanou na Cenu Alfréda Radoka v kategorii ženský herecký výkon roku 2005 za roli Petry v inscenaci hry Hořké slzy Petry von Kantové, a Ivanu Uhlířovou. Ta byla letos oceněna v téže anketě v kategorii Talent roku. V roli trhana se objevil Roman Zach, v roli otce Jiří Štrébl a v roli sluhy Stanislav Majer.
Nejbližší reprízy inscenace se uskuteční 28. a 30. dubna a pak 10., 14. a 21. května.
Expresionistický román z roku 1928, označovaný též jako romaneto, vypráví příběh třiatřicetiletého německého šlechtice a jeho podstatně mladší ženy Helgy. Vztah a činy obou se naprosto vymykají běžné společenské normě a hraničí až s patologickou perverzitou. Helga svého muže od počátku nenávidí a všemožně se ho snaží ponižovat. Tato nenávist ji dovede až k činu nejhoršímu - zabije jejich dítě, což dovede psychicky týraného knížete k hrůznému rozhodnutí. Nechá Helgu zemřít hladem. Nakonec však ani tento čin nezůstane bez odpovědi a Sternenhoch sám pronásledován výčitkami hraničícími se šílenstvím umírá.
Jařab označil Klímu za jednoho z mála Čechů, který se nebál být "titánský", nebál se používat velkých obrazů a slov. "Samozřejmě je většinou v zápětí relativizoval, ale přesto zůstává jeho exaltovanost velmi autentická a skutečná. Ironie, sarkasmus a humor u něj tedy neslouží jako zlehčení velkých slov a ultrasilných emocí, ale jako projev prostého vědomí, že věci jsou dvojlomné a ambivalentní," uvedl autor úpravy.
Utrpení knížete Sternenhocha považuje za dílo nejsevřenější, v postavách nejjasnější a tím i nejvhodnější pro přenos na scénu. "A navíc je to nádherný, duchaplný, láskyplný horor," dodal s tím, že kdyby byl Klíma ve světě slavnější, není důvodu, proč by se Sternenhoch či spíše jeho Helga nemohli ocitnout jednou v rodině velkých monster, jakými jsou Drákula, Frankenstein či Jekyll a Hyde.
Foto: archiv
