-5c8ffb8c502a3.jpg "První čtená zkouška divadelní hry o Medě Mládkové.")
Při příležitosti stého jubilea mecenášky umění Medy Mládkové vzniká divadelní hra Meda, které zachycuje nejdůležitější milníky jejího života. Meda je podle režisérky inscenace Adély Laštovkové Stodolové především vlastenka a bojovnice za české umělce, která vše vložila do vize svého návratu do České republiky. Představení však nabídne také trochu jiný pohled na její osobu, kterou bezesporu ovlivnil komplikovaný vztah s otcem. Zároveň v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ režisérka přiblížila, jak se ve hře odrazí Medin vztah k mužům.
Spolupracujete v rámci příprav představení s Medou Mládkovou?
S Medou se setkala pouze Daniela Šteruská, autorka scénáře. Mně se to bohužel nepoštěstilo. Takže vycházím především z knih, z dokumentů, z rozhovorů v televizi a mluvím s lidmi, kteří s ní byli v kontaktu, jako je například Jiří Pospíšil. (Pozn. red.: V roce 2012 vstoupil do správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových a v roce 2016 se stal předsedou správní rady. Funkcí ho pověřila sama Meda.)
Proč jste se rozhodla obsadit do hlavní role Tatianu Vilhelmovou? V čem je hlavní postavě podobná?
Viděla jsem Táňu v několika rolích a hodně mě zaujala, když hrála v divadle Viola Boženu Němcovou, což byla inscenace dělaná také formou dokumentu. Táňa je neuvěřitelná herečka, která vás provede celým životem spisovatelky, aniž změní kostým. A myslím si, že jsou mezi ní a Medou podobné určité charakterové rysy. Táňa má v sobě kus muže, přičemž to samé tvrdím také o Medě. Tím myslím obrovský drive a charisma.
Co vás překvapilo, nebo dokonce zaskočilo ze života Medy?
Je to bezesporu kontroverzní osobnost a já jsem spíš byla zvědavá, jaký měla život v dětství. Jaké jsou její kořeny, co ji ovlivnilo právě v její zarputilosti, která je občas až nepříjemná. Tam mě velmi překvapil její vztah s otcem, ke kterému nikdy nenašla cestu, což ji ovlivnilo ve vztazích k mužům. Lidé vidí Medu jenom od příchodu do Čech, ale to, co prožívala jako čtrnáctiletá holka, nikdo neví. Projekt tak nabídne vysvětlení i opravdu zarputilým odpůrcům.
Do jaké míry zobrazujete její vztah s manželem?
Mládek byl velice inteligentní člověk, ona k němu vzhlížela a milovala ho, ale asi od něj nedostávala to, co jako žena od muže potřebovala. Je otázka, zda jí to vyhovovalo, když prožila dětství s despotickým otcem, nebo jí to naopak chybělo a smutnila po tom, ale neuměla si vybrat muže, který by jí to dal. Skrz určité obrazy, metaforu, hudbu a výtvarno bych se chtěla právě tady těch věcí dotknout. Abychom se více podívali dovnitř Medina srdce.
V upoutávce prezentujete Medu Mládkovou jako bojovnici. Za co se podle vás celý svůj život nejvíce bila?
Milovala Českou republiku, o kterou přišla, to byl její domov, který během dětství příliš nepoznala. Byla velká vlastenka a bojovala za české umělce, přičemž do vize návratu vkládala úplně všechno. Bohužel se ten návrat neuskutečnil tak, jak chtěla. Na začátku právě představíme ten její obrovský střet s tou realitou.
K postavě Medy Mládkové neodmyslitelně patří móda. Odrazí se tento aspekt jejího života v inscenaci?
Její styl je velice elegantní a pestrý, má ráda barvy. O kostýmech jsme hodně mluvili, protože Meda byla módní ikonou. Údajně když si nechávala šít kterékoliv ze svých šatů, tak si představovala, že právě v těchto přijede do České republiky. Chtěla se tady opravdu líbit. Takže bude opravdu nejbarevnější prvek z celé inscenace. V určité chvíli tam bude mít i takovou módní přehlídku všech módních kousků, které vlastní. Naopak muže jsme rozdělili na takovou hmotu, budou mít jeden kostým a v různých střizích se budou proměňovat do jiných postav.
Zapůjčila vám některé kousky ze svého šatníku?
Ano, ale pouze na focení. Nemůže to půjčit do představení, protože by se to zničilo. Ale bude velká výstava jejích věcí v rámci celé inscenace.
